Přestěhujeme choulostivé vodní rostliny do zimovišť, z jezírek odstraníme veškeré odumřelé nebo odumírající rostliny a listy.
Agresivní rostlinné druhy omezíme a zajímavé pobřežní a bahenní rostliny množíme dělením trsů.
Lekníny, jejichž listy začínají žloutnout, jsou citlivé na mráz a potřebují ochranu. V rybníčcích a nádržkách se šikmými stěnami nebo v dostatečně hlubokých jezírkách můžeme lekníny ponechat ve vodě. Nesmí však zamrznout až ke dnu.
Lekníny na podzim; foto Shutterstock
Promrznutí se dá zabránit. Pokud se vytvoří na vodní ploše únosný led, prosekáme díru a vyčerpáme asi 10 cm výšky vodního sloupce. Vznikne tak mezera mezi vodní hladinou a ledem. Vysekanou díru v ledu uzavřeme balíkem nebo pytlem slámy, případně ji zakryjeme polystyrenovou deskou. Vrstva vzduchu mezi ledem a vodou vyhovuje nejen rostlinám ve vodě, ale i rybám.
Vzduch pod ledem potřebují rostliny i živočichové; foto Shutterstock
Pokud máme v okolí jezírka listnaté stromy, můžeme hladinu již nyní přikrýt sítí, která omezí množství listí spadaného do vody.
Ozdobné plody okrasných dřevin krášlí zahrady dlouho do chladného podzimu, dokonce i během mrazivé zimy.
Zejména u mladších stromků, které mají ještě hladkou kůru, kontrolujeme na podzim, zda ve spodní části kmenů ovocných stromů nejsou stopy po hraboších.
Většinu cibulnatých rostlin necháváme celý rok na svém místě. Jen jiřinky, mečíky, dosny, většinu tulipánů a další druhy z půdy vyjmeme a chráníme před mrazy.
Tuzemské vodní rostliny, ať už těch vzplývavých na hladině nebo ponořených, se nejlépe hodí k osazování zahradních jezírek v českém podnebí.
Ze skalky postupně odstraníme zimní kryt z chvojí a dalšího materiálu. Na podzim vysázené skalničky bývají mrazem povytažené a je třeba je přitlačit. Začínáme s pečlivějším čištěním a pletím skalky.
