Příprava pelargonií na příchod zimy a na stěhování pod střechu začíná kontrolou. Rostliny musí být zdravé bez chorob, plísní a škůdců.
Je lepší rostliny preventivně ošetřit chemickými přípravky, než přehlédnout jedinou mšici.
Ve vlhkém a studeném podzimním počasí se objevují listové choroby, především rez pelargoniová a plíseň šedá. Též škůdci jako mšice na pelargoniích převislých nebo molice na anglických pelargoniích.
Výhony zkracujeme na 3–4 listy od země. Nikdy neseřezáváme rostliny velmi krátce a do starého dřeva. Z rostliny odstraníme všechny poškozené i jen lehce nažloutlé listy. Květináč očistíme od zbytků listů. Mohly by být zdrojem nákazy. Rostlinu můžeme preventivně ošetřit některým z měďnatých přípravků.
Rostlinám zajistíme vhodné podmínky k zimování. Nemáme-li však světlé a chladné místo, bude lepší, když pelargonie vyhodíme a na jaře si zakoupíme nové, silné, bujné rostlinky. Též se nevyplatí schovávat stejné rostliny déle než tři roky. Méně kvetou, jejich dřevnaté stonky jsou holé. Moderní kultivary jsou šlechtěny na brzké a bohaté kvetení, lepší zdravotní stav rostlin, odolnost vůči chorobám. Ale dlouhověkost rostlinám chybí.
V dnešní době má jen málokdo podmínky pro zimování rostlin. Špaletová okna zmizela a nad radiátorem se pelargoniím nedaří. Nedoporučuji ani zimovat je ve sklepě, zabalené v novinách, jako to dělávaly naše prababičky. Moderní kultivary tenhle způsob v 99 % nepřežijí.
Poradit vhodný čas na přenesení rostlin do zimoviště není jednoduché. Bydlím téměř na samotě u Kladna s výhledem do údolí. V září, kdy v celé republice bylo běžně v noci 6–8 °C, ukázal náš teploměr 2,5 m nad zemí teplotu 1 °C. Trávník pokryla jinovatka. Takže pelargonie mám od září uklizené. Když jsem však bydlela na kladenském sídlišti, věděla jsem, že ani při předpovědi nočních mrazíků do –3 °C na sídlišti mrznout nebude. Pelargonie jsem nechala na balkoně do listopadu.
Pelargonie uklízíme až při dlouhodobější předpovědi nočních mrazů. Pokud hrozí lehký přízemní mrazík, stačí rostliny přenést blíže k jižní části domu, ke zdi apod. a na noc přikrýt třeba netkanou textilií. Rozhodně nepanikaříme, rostlinám je pořád lépe venku než někde ve sklepě.
Ideální místo pro zimování rostlin je světlé a chladné s teplotou kolem 6–10 °C. Takové místo je například veranda, zasklený balkon, nevytápěná chodba, u okna v garáži, zimní zahrada, izolovaný skleník. Pelargonie snesou teplotu kolem 0 °C, některé krátkodobě –2 °C.
Dokonce existují i botanické pelargonie, které snesou teplotu –18 °C. Pokud neprojdou tímto obdobím mrazů, nenasadí poupata a nekvetou. Jediná podmínka je, že musí být v suchu.
Velmi důležité je, aby teplota byla v zimovišti stabilní. Rostlinám velmi škodí velké teplotní výkyvy. Pokud verandu přes den sluníčko ohřeje téměř na 30 °C a v noci klesne teplota k 5 °C, musíme intenzivně větrat.
Rostliny zaléváme velmi opatrně. Čím je nižší teplota na zimovišti, tím méně vody rostliny potřebují. Substrát by měl být lehce navlhlý. V tomto klidovém období rostliny nehnojíme. Pouze je často kontrolujeme, zda nejsou napadeny škůdci či plísněmi a včas zasáhneme vhodnými přípravky.
Anglické a vonné pelargonie kvetou pouze v případě, že prodělají klidové období v délce 8 týdnů při teplotě 6–8 °C. V tomto období rostliny nezaléváme. Pokud rostlinám tento cyklus chybí, pokvetou velmi málo nebo vůbec. Po tomto chladném cyklu nesmíme rostliny už tvarovat řezem, jelikož bychom si ostřihali i poupata.
Foto autorka
Pelargonie patří do čeledi kakostovitých (Geraniaceae). Ve světě je proto častěji označují souhrnným názvem geranie.
Klasické vzpřímené nebo převislé pelargonie zdobí domy a zahrady v takové míře, že poněkud zastiňují existenci muškátů s atraktivně zbarvenými listy.
Balkonové trvalky uložené přes zimu ve studeném suchém sklepě – pelargonie, fuchsie, libora, kopretina polokřovitá – se probouzejí rašením výhonů.
Trvalky, které pěstujeme jako letničky na záhonech, v truhlících či nádobách, přesadíme do květináčů a přeneseme na chráněná místa v domě.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
Mohu napsat svou zkušenost – má matka zemřela před 23 lety, měla krásné červené muškáty – takové ty bambule, už asi tři roky před smrtí.bylo mě je líto vyhodit, tak jsem udělala a dělám to těch 23 let – před zazimováním ořezala jsem je, dala do chladnějšího místa, i když v paneláku…..zjara ty staré povadlé pahýly vyrazily nové oddenky, ty jsem ulámala, dala do sklenky s vodou, no a ony pustily kořínky, já je zasadila a kvetly, lidé je obdivovali.no a tak to dělám už těch 23 let a mám truhlíky krásné.Převislé pelargonie, ale toto nepřežily, kupuji každý rok nové.ale ty staré, poctivé, vzpřímené muškáty kvetou od dubna, no až do října.
Na zachování starých “ nových “ muškátů mám recept z Receptáře od pana Přemka Podlahy, funguje také víc jak dvacet let.Vršky muškátů seříznu, řeznou plochu nechám jeden den zaschnout a pak je napíchám těsně vedle sebe do misky s domácím kompostem. Dám na parapet,kde celý den svítí sluníčko / pokud svítí !!/, v lednu přesadím do malých květináčků.To již mají nějaké kořínky a pak už rostou opravdu velice pěkně.Bohatě kvetou a jsou okrasou.Převislé muškáty se mi tak rozmnožovat nedaří, také kupuji každý rok nové.
zkoušela jsem lecos, ale muškáty mi vždy postupně uhnily. letos jsem řízky nechala oschnout 1 den, pak jsem je zapíchla do substrátu nasypaného do většího zipového sáčku, někde vykukoval list ven, někde byla uvnitř celá rostlinka. Z 30-ti řízků zakořenilo 30 rostlin. Za celou dobu jsem je zalila jen 2x, v sáčcích substrát nevysychal, i když byly na okením parapetu nad topením a jih- takže slunce. Do truhlíku jsem je přesazovala již nakvetlé.
Neřeším zaschnutí konečků. Ustřihnu, píchnu do vlhkého substrátu a cca po 5ti dnech mám kořínky. Mám od sousedky růžové převislé.
Mám muškáty asi od roku 1975. Dostala jsem je od babičky, která je začala pěstovat za 2.světové války. Vždy velmi bohatě kvetou, letos však se jim dařilo , sousedé se vyptávali čím pak je hnojím , vodou s bramborových slupek.