Plevele napoví, jak je půda zásobena živinami a kterými

27. 7. 2020

Z výraznějšího výskytu některých druhů plevelů můžeme vyčíst, jak je na tom půda se zásobami výživných látek a kterých.

Nadměrnou půdní kyselost

signalizují plevele: violka skalní, kopretina osení, rdesno ptačí, jetel rolní, šťovík menší, kolenec rolní – na podzim je nutné půdu vápnit.

Rdesno ptačí

Truskavec ptačí = ptačí rdesno (Polygonum aviculare); foto Shutterstock

Živinami chudé půdy

signalizuje: zvonek řepkovitý, přeslička a jetel rolní, osívka jarní, třezalka, poměnka a pryšec chvojka.

Pryšec chvojka

Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias); foto Shutterstock

Živinami dobře zásobené půdy

dokládá: durman, blín černý, potměchuť, mochna popenec, zemědým, pampeliška, lebeda, jitrocel větší a kopinatý, hluchavka, svlačec.

Zemědým lékařský

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis); foto Shutterstock

Dobrý stav vápníku v půdě

napoví: pcháč oset, chrpa, lnice, kohoutek rolní, měsíček, mák polní, ostrožka stračka neboli stračka polní (rolní), svlačec rolní, podběl obecný.

Ostrožka stračka latnatá

Ostrožka stračka (Consolida regalis); foto Shutterstock

Na půdách bohatých na dusík rostou

jitrocel větší, zemědým, mléč, pryšec okrouhlý, kokoška, svízel přítula, sléz, lebeda, mrkev obecná, šťovík, kakost, kopřiva žahavka a hluchavka objímavá.

Mrkev obecná

Mrkev obecná (Daucus carota); foto Shutterstock

Na půdách s nadbytkem dusíku

dobře roste: mléč rolní, drchnička rolní, přeslička rolní, violka rolní, kozlíček polníček, pěťour, ptačinec žabinec a mák.

Mléč rolní

Mléč rolní (Sonchus arvensis); foto Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Dobrý den pane Váňo, docela by mě zajímalo, jestli Váš miničlánek kontroloval nějaký odborník, pedolog, botanik apod. Na mém jediném pozemku roste totiž od každého Vámi definovaného druhu půdy nějaká bylina. Navíc, prosím, vysvětlete mi, jaký je rozdíl mezi půdou bohatou na dusík a půdou s nadbytkem dusíku. Ráda se poučím. S pozdravem Jana Stašková

Vážená paní, odpovídám na Vaše dotazy: Pokud hodnotíme nějaký porost, který má v určitém místě delší trvání, „usadí“ se výskyt plevelů v určitém spektru odpovídajícím tomuto stanovišti. Postupně mizí plevele méně se přizpůsobující, jejich semena přecházejí do půdní zásoby. Když se pak s půdou hne, přeryje se, objeví se zase i ony. Na dobu, než nabydou vrchu ty silnější, jimž stanoviště více vyhovuje.
Na zahrádce můžete mít plevele z půdní zásoby prakticky všechny. Něco místního, něco, co se do ní dostane s hnojem, kompostem, sadbou, větrem, deštěm,… No a podle okolností tyto rostliny klíčí. Některé roky, jako je třeba ten letošní, se objevují plevele jak vlhkomilné, které vyrazily koncem jara a uvítaly chladnější začátek léta, tak suchomilné, teplomilné, které se objevují teď. Klíčivost plevelů v půdě je 10-15 a více let. Takže s hlubším rýpáním, s činností eroze, krtků, hlodavců, se vynoří z hlubin plevele, které zde byly doma dříve, a nějaký ten rok dokážou přežívat, ale i činností ptactva se k Vám mohly dostat mnohé plevele, které se ukážou v roce, který je pro ně příznivý. No a pokud odkvetou, je velká naděje, že založí do půdy další zásobu semen na doby příští.
Půdy bohaté na dusík jsou třeba ty, které se vytvářejí přirozeně na spraších, půdy okolo řek (třeba i záplavová území).
Půdy s nadbytkem dusíku jsou třeba přehnojené dusíkem, půdy v místě, kam vytéká močůvka, místa častého zastavení se pánů jdoucích z restaurací, místa, kde jsou na stromech shromaždiště ptactva, místa, kde se hromadí trus od divoké zvěře, od užitkových a domácích zvířat. A to i historicky. Zdraví I. Dvořák

Vážený pane Dvořáku, děkuji za vyčerpávající odpověď, která byla pro mě přínosnější než původní článek. Jana Stašková

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

5. 11. 2024

Jarní rozmnožování hřížením a podzimní výmladky

Na jaře jsme jednoduchým hřížením postranních větví okrasného nebo ovocného keře přiměli do země ponořenou část rostliny zakořenit. Pokud se nad místem zakořenění objevil nový výhon, můžeme výmladek oddělit.

zobrazit další rady a tipy
3
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x