Kam vysadit rododendron a kde naopak pěkně pokvete růže
16. 7. 2020Problematiku půdních živin vhodných pro dvě rozdílné skupiny okrasných rostlin na zahrádce lze shrnout do pojmů: málo vápníku a moc vápníku.
Z výraznějšího výskytu některých druhů plevelů můžeme vyčíst, jak je na tom půda se zásobami výživných látek a kterých.
signalizují plevele: violka skalní, kopretina osení, rdesno ptačí, jetel rolní, šťovík menší, kolenec rolní – na podzim je nutné půdu vápnit.
signalizuje: zvonek řepkovitý, přeslička a jetel rolní, osívka jarní, třezalka, poměnka a pryšec chvojka.
dokládá: durman, blín černý, potměchuť, mochna popenec, zemědým, pampeliška, lebeda, jitrocel větší a kopinatý, hluchavka, svlačec.
napoví: pcháč oset, chrpa, lnice, kohoutek rolní, měsíček, mák polní, ostrožka stračka neboli stračka polní (rolní), svlačec rolní, podběl obecný.
jitrocel větší, zemědým, mléč, pryšec okrouhlý, kokoška, svízel přítula, sléz, lebeda, mrkev obecná, šťovík, kakost, kopřiva žahavka a hluchavka objímavá.
dobře roste: mléč rolní, drchnička rolní, přeslička rolní, violka rolní, kozlíček polníček, pěťour, ptačinec žabinec a mák.
Na jaře jsme jednoduchým hřížením postranních větví okrasného nebo ovocného keře přiměli do země ponořenou část rostliny zakořenit. Pokud se nad místem zakořenění objevil nový výhon, můžeme výmladek oddělit.
Dobrý den pane Váňo, docela by mě zajímalo, jestli Váš miničlánek kontroloval nějaký odborník, pedolog, botanik apod. Na mém jediném pozemku roste totiž od každého Vámi definovaného druhu půdy nějaká bylina. Navíc, prosím, vysvětlete mi, jaký je rozdíl mezi půdou bohatou na dusík a půdou s nadbytkem dusíku. Ráda se poučím. S pozdravem Jana Stašková
Vážená paní, odpovídám na Vaše dotazy: Pokud hodnotíme nějaký porost, který má v určitém místě delší trvání, „usadí“ se výskyt plevelů v určitém spektru odpovídajícím tomuto stanovišti. Postupně mizí plevele méně se přizpůsobující, jejich semena přecházejí do půdní zásoby. Když se pak s půdou hne, přeryje se, objeví se zase i ony. Na dobu, než nabydou vrchu ty silnější, jimž stanoviště více vyhovuje.
Na zahrádce můžete mít plevele z půdní zásoby prakticky všechny. Něco místního, něco, co se do ní dostane s hnojem, kompostem, sadbou, větrem, deštěm,… No a podle okolností tyto rostliny klíčí. Některé roky, jako je třeba ten letošní, se objevují plevele jak vlhkomilné, které vyrazily koncem jara a uvítaly chladnější začátek léta, tak suchomilné, teplomilné, které se objevují teď. Klíčivost plevelů v půdě je 10-15 a více let. Takže s hlubším rýpáním, s činností eroze, krtků, hlodavců, se vynoří z hlubin plevele, které zde byly doma dříve, a nějaký ten rok dokážou přežívat, ale i činností ptactva se k Vám mohly dostat mnohé plevele, které se ukážou v roce, který je pro ně příznivý. No a pokud odkvetou, je velká naděje, že založí do půdy další zásobu semen na doby příští.
Půdy bohaté na dusík jsou třeba ty, které se vytvářejí přirozeně na spraších, půdy okolo řek (třeba i záplavová území).
Půdy s nadbytkem dusíku jsou třeba přehnojené dusíkem, půdy v místě, kam vytéká močůvka, místa častého zastavení se pánů jdoucích z restaurací, místa, kde jsou na stromech shromaždiště ptactva, místa, kde se hromadí trus od divoké zvěře, od užitkových a domácích zvířat. A to i historicky. Zdraví I. Dvořák
Vážený pane Dvořáku, děkuji za vyčerpávající odpověď, která byla pro mě přínosnější než původní článek. Jana Stašková