
Rok co rok se alternativní ochrana rostlin snaží vylepšovat zásahy proti škůdcům tak, aby plodiny byly lépe chráněny a živočichové nestrádali vedlejšími účinky přípravků.
Nová řešení ochrany rostlin přispívají stále více k tomu, abychom se aspoň zčásti obešli bez chemických postřiků a poprašovacích prostředků, které zatěžují životní prostředí. To se podaří za předpokladu, že ve většině zahrad zlepšíme životní prostředí přirozených nepřátel škůdců.
Prastarý pěstitelský ochránce úrody vznikl, aby ptactvo plašil, ale neublížil mu. Že by strašák byl historicky prvním alternativcem? Foto Shutterstock
Jednou z cest je pěstování letniček. Trh nabízí směsi letničkových květin a některé z nich jsou propagovány i jako květiny pro užitečný hmyz.
Dvojí účinek letničkové plochy je zřejmý: Člověka potěší krásou a živočichům přinese výživu v podobě cenného pylu a nektaru. Larvy hmyzu se pak živí mšicemi, molicemi, roztoči a dalšími škůdci.
Půdu na záhoně pro letničky přihnojíme s předstihem nejlépe prosátou kompostovou zeminou v dávce 5–10 l na m². Směsi letničkových semínek vyséváme přímo do půdy během dubna, kvetou od června do zámrazu.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.