Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.
Pro zeleninu vysetou v pařeništích a sklenících je důležité větrání. Začneme s ním, jakmile vzejdou semenáčky. Využijeme k tomu každé vhodné příležitosti, kdy nemrzne. Zaléváme opatrně a jen za slunečného dne, aby rostlinky stihly na noc oschnout.
Také klíčící semenáček potřebuje k vývoji přiměřenou teplotu i zálivku
Nepodceňujeme hygienu používaného nářadí i pěstebního prostoru – postačí chlorové vápno, Chloramin, Savo nebo sirné knoty. Chemickému zásahu se nevyhneme při některých obtížích spojených s padáním klíčících rostlin, kdy původcem jsou houby. Platí, že při pěstování, zejména vysévání a předpěstování sadby, bychom měli věnovat více pozornosti zdravému substrátu – nákup čerstvého, nebo vlastního alespoň přemrzlého ve venkovních podmínkách, případně ošetřeného chemickými přípravky.
Výskyt drobných obratlovců v zahradě je zpravidla odrazem toho, v jak čistém prostředí žijeme, a dokladem toho, že se obejdeme bez chemie. (Pokračování textu…)
Na mnoha zahradách lze pěstovat rané brambory. Pro vysoký výnos s výsadbou již v dubnu je vhodné jejich předklíčení. Pokud je navíc i zakořeníme, urychlíme jejich sklizeň o 1 až 2 týdny. (Pokračování textu…)
Relativně časté biotické poruchy způsobují povětrnostní podmínky, ať už se jedná o tzv. chladové poškození, nebo o újmu zaviněnou mrazem. (Pokračování textu…)
Ve vytápěném skleníku, fóliovníku, pařeništi, nebo třeba i doma na okenním parapetu začínáme s příchodem února předpěstovávat zeleninovou sadbu. (Pokračování textu…)
Ovocné stromy obtěžkané plody tak, že hrozí odlomení větví, včas opatříme oporami. Konce podpěr zakryjeme kusem pryže či hadice, aby nepoškodily kůru větví.
