V době opadu listů tvoří všechny dřeviny na svých kořenech velké množství nových savých kořenů. Dřeviny si tak na zimu zajišťují přísun živin do zásobních buněk.
Příroda to má vymyšlené se spadaným i navátým listím tak, že vrstva rostlinné hmoty jednak zvýší mrazuvzdornost rostlin a jednak podpoří jejich budoucí růst a plodnost.
Foto Shutterstock
Spadané listí skutečně přispěje k zásobení půdy humusem a současně brání mrazu prostoupit zeminou ke kořenům. Tím se prodlužuje období, kdy si rostlina ukládá zásobní látky.
Budeme-li chtít přírodní systém koloběhu živin napodobit, můžeme listí a další rostlinný odpad vylepšit hrubým rozmělněním a přidat do něj trochu rozdrceného chvojí. To pomůže k tomu, aby hmota zůstala kyprá a propustná.
Rozmělněné listí sebrané z trávníku použijme jako mulč proti prvním mrazům; foto Shutterstock
Půdu zakrýváme vrstvou zhruba 2-3 cm vysokou v době, kdy může promrzat. Bráníme však myším, aby se usadily v ochranné vrstvě mulče. Hlavně mladé stromky by mohly poškodit okusem kůry.
Jahodník na záhoně, kam na zimu přemístíme i převislé rostliny z nádob, je třeba připravit na zimu tak, aby mu neublížil mráz, vítr, ani slunce.
Nádobové vytrvalé mrazuvzdorné rostliny chráníme přes zimu především proti promrznutí kořenového balu v květináči.
Se správným zazimováním choulostivých rostlin pomůže i přikrývka z listí, především z bukového. Bukové listí se velmi pomalu rozkládá.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
Děkuji za poučné, pro mě dost poučné rady.
bezva podzimni lenost pomůže zahrádce, z jara je vice chuti a elánu, se sluničkem,,,
Tento způsob úklidu listí je dobrý na lepší rozklad listí ořešáků nebo dubů, buků v kompostě.