Princip hnojení spočívá v obohacení půdy, ze které rostliny čerpají minerální látky. V duchu tohoto faktu bychom měli hnojit a výživu i správně dávkovat.
K častým chybám při hnojení zahradních plodin patří aplikace dávek hnojiv odhadem, aniž bychom o půdě věděli, které minerály obsahuje.
Nesprávné bývá také načasování přihnojení a to nejen dusíkem, ale i kompostem.
Kompost je ideálním hnojivem; foto Shutterstock
Dávky jsou v litrech na 1 metr čtvereční.
| Plodina | dávka kompostu l/m² |
|---|---|
| Jahody | 1–2 |
| Trávníky, růže, ovocné stromy a drobné ovoce | 2 |
| Okrasné stromy a keře | 2–3 |
| Trvalky a letničky | 4 |
| Zelenina podle náročnosti | 4 nebo 6–8 |
Pokud přidáme do půdy kompost v těchto doporučených dávkách, je na jaře zbytečné používat vícesložková hnojiva.
Kompost jen mělce zapravíme do půdy a na trávník jej prosátý pouze rozhodíme.
Foto Shutterstock
Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Pro pečlivé zahrádkáře se laboratorní rozbor půdy stává východiskem ke správnému hnojení. Nabízíme několik tipů na firmy a organizace, kde půdní rozbory provádějí.
Známá věc, přesto dobrá k připomenutí: Humus a minerální látky z kompostu zvyšují úrodnost a přispívají ke zdravému růstu rostlin.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
