Ke hmyzu, který požírá mj. mšice, patří také larvy dlouhososek a lumků. Dospělci obou druhů se však živí pylem a nektarem z květů.
Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů. Nejvíce je přitahují kvetoucí kopr, kmín, fenykl, petržel, paznehtník (Acanthus) a mnoho dalších zejména miříkovitých (okoličnatých) rostlin.
Dospělá dlouhososka se živí nektarem, její larvy parazitují na mšicích, foto Pixabay
Dospělé dlouhososky se živí i medovicí mšic a svá vajíčka kladou do blízkosti jejich kolonií. Od vylíhnutí do zakuklení každá larva spořádá 260–900 mšic.
Samice lumka velikého díky dlouhému kladélku dorůstá velikosti až 9 cm; foto Shutterstock
Pro výživu lumků je důležitou rostlinou svazenka vratičolistá (Phacelia) a mrkvovité rostliny. Dospělý lumek klade svá vajíčka jednotlivě i do mšic, kde se larvy vylíhnou. Potomstvo jedné samičky zahubí 200–1000 mšic.
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
Šance efektivně nasadit přirozené nepřátele mšic při aktuálním výskytu škůdců je malá. Ale kdyby hmyzu, který mšice likviduje, nebylo, rostliny by byly poškozeny víc.
Na rostlinách v zahradách škodí desítky druhů mšic z těch více než šesti stovek druhů, které se vyskytují v Česku. K nejběžnějším patří následující druhy.
Na zahrádce nacházíme během června mnoho druhů drobného hmyzu, který často vytváří nápadné, početné kolonie. Jde především o mšice (Aphidinea).
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.
