Zkušení pěstitelé zeleniny a brambor při deštivém a teplém počasí jistě už zpozorněli a včas preventivně ošetřují porosty proti plísním a houbovým chorobám.
Během probíhající sklizně nám v nepříznivém období nezbývá, než abychom k ochraně plodin používali výhradně přípravky s krátkou ochrannou lhůtou 3–7 dnů.
Plíseň šedá na stonku rajčete, foto J. Rod
Pokud jsou porosty bez chorob, můžeme použít z kontaktních přípravků při slabém infekčním tlaku i ve druhé polovině postřikové sezony pouze přípravky vhodné pro ekologické pěstování Kumulus WG a Champion 50 WG.
Měděné látky však prodlužují vegetační dobu a oddalují dozrávání plodů.
Při prvních zjištěných známkách nákazy plísněmi však může zeleninu bránit už jen systémový přípravek s preventivně léčebnou účinností Ridomil Gold MZ Pepite (0,25 %). Ten má ochrannou lhůtu u cibule 7 dnů, u rajčat a okurek 3 dny.
U okurek můžeme při zjištění plísně dýňovitých mezi sklizněmi případně ošetřovat i přípravkem Aliette 80 WG (0,2 %).
Padlí na rajčeti, foto J. Rod
U brambor se při silném infekčním tlaku a při jasných známkách nákazy plísní však již neosvědčil přípravek Ridomil Gold MZ Pepite. V tomto období nemá dostatečnou účinnost.
Naopak výborně působil nověji registrovaný Infinito, který se v rostlině šíří systémově a kromě preventivního účinku je schopen účinně zasáhnout léčebně 24-48 hodin od začátku plísňové infekce na listech. Má ochrannou lhůtu 7 dnů a lze ho použít až 4x za sezonu.
Při eventuálním výskytu padlí okurky aplikujeme přípravek na bázi elementární síry (Kumulus WG).
Mrkev a petržel je třeba též ošetřit při prvních příznacích výskytu padlí miříkovitých opakovaně též preparátem Kumulus WG.
Celer se musí za deštivého počasí chránit proti septoriové skvrnitosti listů celeru organickým fungicidem Score 250 EC (0,02 %). Nově je zde povolen k použití i strobilurin Ortiva.
Všechny výše uvedené přípravky na ochranu rostlin je nutné používat v souladu s přiloženým návodem k použití a respektovat přitom ochranné lhůty!
Fyziologickou skvrnitost neboli hořkou pihovitost jablka poznáme na slupce podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.
Houby jsou ze všech původců chorob rostlin nevýznamnější. Způsobují přes 80 % všech závažných chorob rostlin.
Jak známo, plísně potřebují ke svému rozvoji vlhko. I pro rostliny tedy platí, že mokré stonky, listy a plody přitahují houbové choroby. Lze rostliny chránit před mokrem?
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.
