V období bujné vegetace můžeme na zahradě vidět řadu užitečných živočichů, hmyz, ptáky i savce, kteří žijí ve svých přirozených úkrytech.
Nejrůznější druhy samotářských včel a vos podobně jako jiný blanokřídlý hmyz nacházejí útočiště v zetlelém dřevě a ve starých stoncích trvalek. Zahrady stejně jako kultivovaná krajina by jim taková místa k životu měly poskytovat.
Samotářská pískorypka plavá (ryšavá) si vyhrabává plodové komůrky v písku; foto Shutterstock
Odměnou může být i pozorování blanokřídlého hmyzu. Pod lupou i okem se dá odhalit, jak samotářští opylovači sbírají pyl. Nemají sběrné košíčky jako včely medonosné. Samotářky pyl uvolňují vrcením zadečku a zrna pak ulpívají na jejich hustých břišních kartáčích.
Dobře děláme, když sem nebo tam odložíme hromádku klestí, odstřižené trvalky, stonky divizen, slunečnic a další rostlinný materiál. Jako úkryt a hnízdo poslouží rovněž navrtané špalíky a polínka méně či více úhledně složené, třeba až do tvaru hmyzího domečku.
Vystačit si ovšem můžeme s obyčejnými otýpkami, které už na jaře zavěsíme do suchého místa. Život na zahradě podpoříme také hromádkami listí a chrastí, které na svém místě necháme ležet od podzimu do jara. Tady naleznou útočiště rejsek, ježci, ještěrky a žáby. Ale například i střízlík si rád staví své hnízdo v bezpečné hromadě klestí.
Střízlík staví hnízda v houští, využije i hromadu vyřezaných větví; foto Shutterstock
Rostlinný odpad lze dnes mnohde nechat odvážet ke kompostování. Lepší cestou je větve a listí zpracovat buď tak, aby se daly kompostovat na zahradě a živiny se do ní vrátily, nebo aby jen někde v ústraní postupně tlely. Kdo do zahrady rostlinné materiály vrací, může v ní během léta vidět víc života.
Šance efektivně nasadit přirozené nepřátele mšic při aktuálním výskytu škůdců je malá. Ale kdyby hmyzu, který mšice likviduje, nebylo, rostliny by byly poškozeny víc.
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.
Voda zpříjemní každou zahradu. A především prospívá životu v nejbližším okolí. Zvlhčuje vzduch, zpestřuje skladbu rostlin a výskyt živočichů.
Rok co rok se alternativní ochrana rostlin snaží vylepšovat zásahy proti škůdcům tak, aby plodiny byly lépe chráněny a živočichové nestrádali vedlejšími účinky přípravků.
Vybrané druhy letniček v září vysejeme na chráněná venkovní stanoviště podle aktuálního vývoje počasí. Když je příznivé, rostliny na jaře pokvetou dřív. Pokud vyklíčí už na podzim, přikryjeme je v listopadu chvojím.
Líbí se mi líbí