Plnou zralost ořechů prozrazuje fakt, že zelená slupka začíná praskat. Během září a října ořechy padají na zem. Můžeme je opatrně setřásat tyčí s hákem.
Nikdy však ořechy nesklízíme klácením. Při něm bychom poškodili větve ořešáku. Navíc takto shozené ořechy mohou být nedozrálé. Slabé noční mrazíky ořech nijak nepoškodí. Dostatečně vyzrálé plody naopak získají na kvalitě. Pozdní odrůdy dozrávají koncem září nebo v říjnu.
Trvanlivé jsou právě jen ořechy na stromě řádně vyzrálé a se zcela uzavřenou skořápkou. Poškozené nebo předčasně sklizené ořechy se světlým jádrem nevydrží – jádro často seschne nebo zplesniví. Takové nejlépe ihned po sklizni spotřebujeme. Zabarvená, naplesnivělá, ale i scvrklá jádra vyhodíme, mohou být zdraví škodlivá.
Praskající rubina napovídá, že ořech dozrál
Již ve chvíli, kdy zelená slupka – rubina – praskne, začne příznivě působit vítr a slunce; skořápka schne. Ihned po sklizni ořechy vyluštíme – zbavíme je případných zbytků rubiny. Poté je dosoušíme na slunci v tenké vrstvě na dně nízké přepravky, na sítech a podobně tak, aby k nim mohl ze všech stran proudit vzduch. Za deště využijerme dobře větraný přístřešek. Rozhodně nedáváme čerstvě sklizené plody do uzavřené, byť teplejší místnosti, mohly by plesnivět.
Na omytí skořápky vlašských ořechů mají pěstitelé různý názor. Někdo máčení nedoporučuje, aby se voda nedostala k jádru, jiný si vyzkoušel, že skořápka těsní, a tak ořechy před dosušením propláchne.
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Týkají se vhodného termínu a omezených možností řezu daných špatnou hojivostí stromu.
Správná sklizňová zralost jádrového ovoce nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí.
Přes celé léto vzniká na zahradě a v domácnosti dostatek odpadů využitelných pro kompostování. Dostatečné provzdušnění obstarají hrubší organické odpady přimíchané ve vhodném poměru do kompostované hmoty (nastříhané či drcené větvičky ap.).
