Prázdniny mají na kahánku, ovoce dozrává a sládne. Můžeme ochutnávat a sklízet hned několik druhů naráz. Je dobré sledovat zdravotní stav plodů a pamatovat na letní řez.
Během srpna zrají slivoně a to středně rané až pozdní odrůdy (Čačanská rodna, Stanley aj.). Na zahradě je sklízíme zpravidla najednou v době plné zralosti. Někdy se však hodí i kvůli možnostem zpracování sklízet plody různých druhů slivoní probírkou podle zralosti plodů. Kontrolujeme plody, zda nemají příznaky šarky.
Sklízíme broskve od ranějších odrůd (Sunhaven, Michaela…) přes středně rané (Redhaven, Harbrite) až po pozdnější (Flamingo, Envoy apod.). Plody sklízíme průběžně 2x týdně v průběhu 10 až 14 dnů a jíme čerstvé nebo jako součásti sladkých či jiných jídel. Také broskve mohou být viditelně poznamenány šarkou, pečlivě je tedy kontrolujeme.
Pokračujeme ve sklizni letních odrůd hrušek a jablek.
Nejpozději do konce srpna dokončíme letní řez ovocných stromů.
Broskvoň po letním řezu
Kontrolujeme výskyt moniliózy na plodech nejrůznějších plodin. Napadené plody ihned odstraňujeme a likvidujeme. U jabloní kontrolujeme výskyt padlí, mechanicky odstraňujeme napadené listy. Sledujeme i výskyt mšic na nejrůznějších ovocných plodinách.
Koncem měsíce můžeme očkovat na spící očko. Je to osvědčený, poměrně spolehlivý způsob množení ovocných dřevin. Očka odebíráme ze zdravých jedinců a pro očkování používáme pouze prověřené a zdravé podnože. Po přibližně dvou týdnech očkovací pásku uvolníme. Očko do konce vegetace pouze přiroste a proraší až na jaře následujícího roku.
Foto Tomáš Jan
Uprostřed srpna vývoj letorostů révy vinné ustává. Letorosty, které jsme dosud nezkracovali, nyní osečkujeme.
Nakupování rostlin k výsadbě do zahrady bývá předělem mezi teorií a praxí. Nabízíme praktické rady, jak pořizovat ovocné rostliny, aby naplnily naše představy.
Letní řez peckovin je součástí výchovného řezu. Hodí se však i jako doplněk k udržovacímu řezu starších stromů. Podpoří plodnost, omezí růst.
Slivoně se v českých zemích pěstují zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se zasloužil Karel IV. Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata – kadlátky.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
Potřebuji se spojit s někým ,kdo umí očkovat broskve. Děkuji Slaná