Sázet jahodník, to není jen tak: Vybereme místo, připravíme půdu
9. 9. 2022Pozemek, na který chceme sázet jahodník, by měl být na slunci, dobře přístupný, v dosahu zdroje vody. Mírné přistínění pod stromy neškodí.
Sklízíme a zavařujeme ostružiny, maliny, rybíz, provádíme řez ovocných dřevin a věnujeme se množení jahodníku a jiného ovoce.
Velká část dostupných odrůd se množí výhradně roubováním na meruzalku, protože z řízků, zejména dřevitých zimních, se chytají jen v zanedbatelném procentu. Je to patrné i v nabídce na trhu. Prakticky jen tři či čtyři odrůdy jsou dostupné v keři. A tak si můžeme pomoct sami jiným způsobem množení.
Za použití stimulátorů pro polodřevité či bylinné řízky se nám může podařit zakořenit i jiné odrůdy. Řízky odebíráme vždy jen z vitálních rostlin.
Obdobně můžeme zkusit zakořenit bílé a červené rybízy. Odrůdy vyšlechtěné z Heinemannova pozdního nekoření nijak ochotně, i když o něco lépe, než tato odrůda.
Úspěchu napomůže moření proti šedé hnilobě a umístění řízků do přistíněného pařeniště. Teplota půdy v něm by neměla nikdy přesáhnout 20 °C. Zakořeněné řízky i ty, které mají jen kalus na řezu, uchováme přes zimu v místnosti při teplotách 5–10 °C. Na jaře je vysadíme, a pokud vyraší a porostou, budeme mít snazší práci s jejich dalším množením. Další sazenice můžeme zakořenit potápěním nebo hřížením jednoletých výhonů.
Víme, že jahodníky množíme buď zakořeňováním sazenic ze šlahounů, nebo semeny u druhů a odrůd nevytvářejících semena.
Další možností je dělení trsů těchto jahod. Takzvané měsíční jahody tvoří více kmínků, na kterých vyrůstají listy a květy. Opatrným roztržením trsu tak, aby každý díl měl trochu kořenů, si namnožíme tu jednu jedinečnou rostlinu. Po rozdělení trsu sazeničky namočíme řezem do stimulátoru a vysadíme do rašelinného substrátu, písku nebo do perlitu.
Podle zkušeností můžeme vytvářet z těchto základních prvků směs rašeliny a písku, písku a perlitu, nebo všech tří tak, aby dobře držela vlhkost, po zalití se povrch nesléval a směs neuléhala. Jednotlivé sazeničky vysadíme po zakořenění ven na záhon a za zimu je zakryjeme chvojím, aby je mráz nevytáhl.
Foto autor a Shutterstock
Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu. S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme.