Sněží-li v prosinci v nížinách, většinou tam sníh dlouho nevydrží. V ovocné zahradě tak lze dodělat, co jsme nestihli. Horské zahrady už většinou odpočívají.
V nižších polohách můžeme zahradu koncem roku stále prohlížet a podle potřeby tu a tam něco opravit a upravit to, co jsme zatím nestihli.
Například vápenný nátěr kmenů a silných kosterních větví. Na pozemcích vystavených slunci by kmeny mohlo poškodit střídání nočních mrazů a hřejivých slunečních paprsků, které se během dne opírají do kmene a silných větví. Tradičním zahradnickým opatřením tak ochráníme ovocné stromy především během ledna, února a v závěru zimy, kdy se denní a noční teploty mohou lišit nejvýrazněji.
Nabílené kmeny ovocných stromů lépe zvládnou výkyvy teplot ve slunečných, ale mrazivých dnech zimy; foto Shutterstock
Bílá barva odráží sluneční paprsky teplých dní, a tak chrání kmen před přehřátím a propadem teplot během následující mrazivé noci. Extrémní teplotní výkyvy by nechráněným stromům přivodily praskliny a trhliny, v nichž se daří škůdcům a infekcím a které samy o sobě strom oslabují.
Napadne-li větší množství mokrého a těžkého sněhu, opět kontrolujeme koruny stromů, zvláště ty hustší. Je-li to nutné, opatrně shazujeme sníh, aby se dřevo nelámalo.
Pokud skladujeme skořápkaté ovoce (vlašské ořechy, mandle, lískové ořechy), kontrolujeme i jeho stav. Jestliže plody skladujeme ve skořápce, dbáme na to, aby byl skladovací prostor suchý a plody neplesnivěly. Pozor musíme dát také na moly, kteří s oblibou napadají hlavně vlašské ořechy. Plody postupně louskáme. Vyloupaná jádra zpracováváme nebo dále můžeme skladovat, nejlépe v dobře uzavřené sklenici, kam se nedostanou škůdci ani vlhkost.
Jádra vlašských ořechů skladujeme tak, aby byla chráněna před vlhkostí i škůdci; foto J. Sus
Znovu se přesvědčíme, zda pod ovocnými stromy nezůstaly ležet shnilé (mumifikované) plody, abychom co nejúčinněji bránili případnému šíření infekce hniloby v novém roce.
Foto J. Sus a Shutterstock
Plánujeme-li treláž či jiné konstrukce pro okrasné rostliny a zeleninu, využijeme zimu k jejich zhotoven. Nebo připravíme jen díly, které na jaře sestavíme.
Dvouletky chráníme netkanou textilií nebo chvojím proti chladu a ochranu občas zkontrolujeme. Podle možností rostliny i zavlažujeme.
Poslední měsíc roku, necelých 50 hodin průměrného slunečního svitu čili asi 2 % celoročního úhrnu, teplota půdy směřuje pod nulu. Ale také slunovrat, Vánoce, někdy i na sněhu.
