Ve vyšších polohách dokončíme sklizeň pozdních odrůd: Sklízíme slivoně, jako je Domácí velkoplodá, pozdní jablka (Luna, Topaz aj.) a hrušky (Erika aj.).
Ovoce uskladněné ve sklepě pravidelně kontrolujeme, dozrávající jíme nebo zpracováváme. Plody napadené skládkovými chorobami hned odstraníme, abychom zabránili šíření infekce. Sklep za chladných nocí vydatně větráme.
Hruška Erika; foto T. Jan
Nezapomeneme uvolnit pásku na očkovancích, očka jsou již bezpečně v této době přirostlá.
Na podzim odstraníme pásku z letního očkování; foto Shutterstock
Broskvoně a meruňky i ostatní peckoviny, případně i jádroviny, je vhodné po částečném opadu listů dezinfikovat postřikem měďnatým přípravkem. Poslouží jako dezinfekce stromu proti nejrůznějším houbovým chorobám. Zásah není nutné provádět každoročně, stačí každý druhý rok.
Vyhneme se výsadbě stromku do místa, kde v předchozích pěti letech rostl tentýž druh. Vždy je lepší po jádrovině sázet peckovinu a naopak.
Pro okrasné dřeviny a růže je stejně důležitá příprava půdy před výsadbou a ošetření při výsadbě jako pro ovocné stromy a keře.
V říjnu naposledy v roce mohou zahradu zdobit rozkvétající rostliny. Brzy však odkvetou kvůli rychlé se snižujícím teplotám. Poslední květy pak zničí první podzimní mrazíky.
Mnohé z trvalek a letniček se na podzim dají využít k sušení. Můžeme si tak doma vytvořit inspirativní zásobu materiálu pro tvoření suchých vazeb.
Vyrovnané počasí minulých dvou tří měsíců končí. Proměnlivost října je téměř aprílová, navíc i dlouhodobější. Střídavá a pestrá pohoda nástupu podzimu odchází.
Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.
