Vrcholí sklizeň zimních odrůd jádrovin a pozdních odrůd slivoní. Na zahradě ještě češeme poslední plody pozdních odrůd ostružiníku a remontantních maliníků.
Také pranostika, která se váže k 16. říjnu, shrnuje situaci na zahradě: Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Sklízíme zimní a pozdně zimní odrůdy jabloní (Golden Delicious, Idared, Jonagold a mnoho dalších), které šetrně češeme ze stromů a i se stopkou je ukládáme do připravených vydezinfikovaných plastových přepravek nebo lísek. V přepravkách je nejčastěji skladujeme nejvýše ve dvou vrstvách a ukládáme do sklepa.
Sklep by měl být dostatečně chladný, vlhký, větraný a nepříliš světlý. Při manipulaci s plody dbáme na to, abychom je nepoškodili otlaky nebo aby se jablka navzájem nepropíchala stopkami. Pokud máme dostatek místa v policích a regálech, tak je lepší plody vyskládat na police jednotlivě v jedné vrstvě. Počínajícího infekčního ložisko si tak snáze všimneme a včas ho zlikvidujeme.
Sklízíme zimní odrůdy hrušní, například Erika. Dicolor nebo Lukasova a koncem měsíce i Bohemika či Beta. Hrušky sklízíme a skladujeme obdobně jako jablka. I tady platí, že s plody zacházíme šetrně a žádné poškozené, zdeformované nebo malé hrušky ke skladování nepoužíváme. Zpracujeme je v kuchyni na mošty, šťávy či štrúdly.
Ve vyšších polohách ještě můžeme sklízet švestky. Jíme je nebo zpracujeme na povidla, kompoty, křížaly či kvas pro destilát.
Sklízíme a užíváme si poslední letošní úrodu remontantních odrůd maliníku a pozdních odrůd ostružiníku.
Podzimní maliny
Plesnivá jádra v žádném případě nepoužíváme ke krmení ptactva.
Dokončujeme také sběr vlašských ořechů. Sebrané ořechy necháme důkladně na lískách či přepravkách usušit. Usušené plody skladujeme v rašlových pytlích na suchém a dobře větratelném místě. Při jakékoli známce plesnivění ořechů je včas přebereme a plesnivé vyhodíme.
Na začátku měsíce ještě můžeme připevnit lepové pásy na kmeny stromů proti píďalkám, zejména proti píďalce zhoubné a podzimní, jejichž housenky poškozují žírem listy během rašení. Důležité je, aby lepové pásy co nejtěsněji přiléhaly ke kmínkům i opěrným kůlům.
Povolujeme očkovací pásky na očkovancích, neboť jsou již v této době dobře přirostlé. Pásku opatrně odmotáme. Pokud to nejde, tak ji šetrně nařízneme roubovacím nebo očkovacím nožem z druhé strany, než je očko, a sundáme.
Amfora ke sklizni
V říjnu rovněž připravujeme jámy pro stromky a keře a koncem měsíce začínáme s jejich výsadbou.
Stromky a keře raději kupujeme v ovocných školkách nebo v zahradnických centrech. Snažíme se vyvarovat nákupů na tržištích či v hypermarketech. Ovocné druhy a odrůdy vybíráme podle místních klimatických a půdních podmínek. Vždy zjišťujeme, o jako kombinaci odrůdy a podnože jde.
Snažíme se vyvarovat výsadby stromku do místa, kde již předtím týž druh byl (např. jabloň po jabloni), pokud od té doby uplynula doba kratší než pět let. Vždy je lepší po jádrovině sázet peckovinu a naopak.
Jestliže máme na jabloních a hrušních silný výskyt strupovitosti, tak je možné těsně před opadem listů postříkat stromy 5–7% roztokem močoviny. Toto přihnojení podpoří rozklad odumírajících listů a omezí další šíření této houbové choroby.
Foto J. Sus
Znáte ony kalendáře z podzimních švýcarských, ale ještě lépe kanadských lesů? Ten ohňostroj všech tónů červené, od oranžových po vínové nebo rudé, a stejně tak ten zlatý veletok žlutých a navazujících tónů?
Vysazujeme jak dřeviny s balem, tak po opadu listů i prostokořenné. První půlka měsíce nás potěší barevností listí. Mráz a vítr podívanou ukončí.
Vybíráte-li druhy a odrůdy pro výsadbu ovocných či okrasných rostlin, podívejte se také na tipy odborníků v aktuálním vydání časopisu Zahrádkář.
Pokračujeme ve sklizních a pečujeme o rostliny, abychom je udrželi co možná nejdéle. Můžeme ještě vysévat kozlíček polníček a špenát na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.Víc než jinde tu platí, že v jednoduchosti spočívá půvab i svéráz zahrady.
