Řezem broskvoní podle typu výhonů zlepšíme úrodu broskví

31. 3. 2019

Dobré pro řez broskvoní je naučit se rozlišovat různé druhy výhonů této ovocné dřeviny. Nejkrásnější broskve se tvoří na tzv. pravých plodných výhonech.

Pravé plodné výhony mají průměr tužky a délka se pohybuje kolem 50 cm. Zkracujeme je asi na ½ délky (podpoříme tak i silný přírůstek napřesrok).

Nepravé plodné výhony jsou slabší a kratší, osazené výhradně květními pupeny. Ve vegetaci na nich chybí dostatečná listová plocha, což má za následek tvorbu horších plodů. Je dobré tyto výhony zkrátit na 1–2 pupeny, tím si připravíme pravé plodné výhony pro další rok.

Vhodný termín: ve fázi růžového poupěte a květu

Řez pravých a nepravých plodných výhonů a předčasného obrostu uvnitř koruny můžeme provádět

  • před květem,
  • během kvetení
  • nebo brzy po odkvětu,

tedy ve fázi růžového poupěte až květu. Zvýšíme tak kvalitu plodů.

 

Výhony s růstovými pupeny (bez květních), zkracujeme pouze tehdy, pokud potřebujeme prodloužení hlavních nebo vedlejších větví. Jinak je odstraníme úplně.

Na větvích najdeme ještě tzv. kyticový obrost (velmi krátké výhony s květními pupeny) – ten se nestříhá.

V  každém případě nezapomeneme ošetřit rány po řezu – zejména ty větší.

Stromy zanedbané a neplodné zmlazujeme v létě ihned po sklizni v srpnu nebo září.

Každoroční posklizňové sesazení – zmlazení hlavních větví na nižší větvení – se doporučuje také kvůli silnému vrcholovému růstu broskvoní, proto je nutné strom udržovat stále hlubokým řezem, aby nedošlo k vyholení spodní části koruny. Navíc tím podpoříme neustálé přirůstání nového dřeva, protože jen to je plodné.

10 komentářů: “Řezem broskvoní podle typu výhonů zlepšíme úrodu broskví”

  1. Milan C. napsal:

    Velmi užitečné! Moc děkuji za jasný, jednoduchý a stručný popis!

  2. Josef napsal:

    konečně srozumitelný a něco říkající článek a ne jen ty samé okopírované nic neříkající plky ve většině článků samozvaných rádoby zahrádkářských odborníků .

  3. Emil Porubský napsal:

    Vážení potřeboval bych poradit. Co mám dělat s broskvoní když mne začíná kadeřavět listoví, není to moc ale přesto ,že jsem dvakrát prováděl postřik jednou když začaly rašit pupeny a podruhé po čtrnácti dnech. Nevím kde jsem udělal chybu.
    Děkuji za odpověď
    Porubský

    • Ivana Hojková napsal:

      Postřik proti kadeřavosti se dá dělat kdykoli během zimy, za vhodného počasí. Moji broskvoň stříkám v prosinci a pak 2x v předjaří, než začnou nalévat pupeny. Přípravky střídám jednou Kuprikol, jednou Thiram.

    • archivator napsal:

      Dobrý den, dle záznamu jsem prováděl úspěšně postřiky takto: 11.3.2017 Novozir MN 80, 6.3.2019 Novozir MN 80, 8.3.2020 Kuprikol 50. Ošetřované byly broskvoň, meruňka, rybíz a angrešt. Aplikace jen 1x v koncentraci dle příbalového letáku na kmínek i celou korunu motorovým rosičem. V březnu většinou hlídám bezvětrný slunečný den bez následného přímrazku, což bývá třeba i jen jeden den v měsíci. Oblast Mnichovo Hradiště. Následná kadeřavost minimální cca do 2 – 5% listové plochy.

      • Ivan Dvořák napsal:

        A já bych to jedno ošetření vyložil takto: Vzhledem k tomu, že ošetřuji každý rok, nemám těch chorob v zahradě tolik. I jen jedno ošetření v jarní době je dokáže stlačit pod 5%. Z těch pár napadených listů do další sezony není nijaký významný zdroj infekce a pokud je, tak ho výrazně omezím ošetřením na jaře. A asi také mám velmi solidní polohu, možná odolnější odrůdy.
        Měl jsem semenáč broskvoně, docela raný, něco jako Redvin. Rostl u domku, u kamenné zdi. Prakticky nikdy (bez ošetření) nebyl kadeřavostí napaden na více než 10% výhonů. Tak jsem si myslel, že mám nějakou odolnější „novinku“. Po naočkování na podnož a přesazení jinam trpěl kadeřavostí jako všechny ostatní. Takže místo výsadby kolikrát dokáže, v letech bez extrémně vhodných podmínek pro šíření kadeřavosti, nahradit ošetření.
        Tam, kde se ošetřuje ob rok či dva, je postupně se probouzejících zdrojů nalétávající kadeřavosti a dalších chorob více. To jedno ošetření neutlumí.

  4. Ivan Dvořák napsal:

    V době ošetření. Přečtěte si, kdy se ošetřuje a řiďte se tím. První postřik nejspíše pozdě a možná i nepříliš vhodným přípravkem (nepíšete čím jste ošetřoval), druhý prakticky zbytečný.

  5. Václav napsal:

    Mám asi 6 let broskvoň red haven jen jednou zaplodila v loni a před loni zmrzly květy mám ji v mrazové kotlině letos zase opadali květní pupeny úplně seschly teť raší jen listové pupeny už se mě to samé stalo dříve na semenáči broskve ve stejné lokalitě.V lesní školce jsme používali nejaký postřik na douglasku aby ji mráz nevysušoval jen nevím jak se to jmenovalo jestli by se to nedalo použít i na broskve.

    • Ivan Dvořák napsal:

      Ty pupeny nezasychají, po narašení namrzají, opadávají.
      Jsou různé cesty, jak si trochu pomoct. Jedna je ošetření mědí na snížení účinku pozdních mrazíků. Druhá je oddálení rašení. Bílením kmenů, starších větví u celého stromu. Nevím jak by dopadl nástřik Latexem s vodou (1 díl latexu, dva vody), ale na roubech to nevadí, pupeny prorůstají bez problému. Nevím, jestli by se pod tou krustičkou otevíraly i květy. Jedině zkusit.
      Nebo v zimě, kdy promrzne zem nastelete na okolí broskvoně materiál, který zpomalí rozmrzání. Dříve jsme v zimě, když zem promrzla položili pod strom desky polystyrénu a přehrnuli je sněhem (ten v zimě býval běžně). Rozdíl v době rašení byl i 14 dnů.
      Ač se to zdá absurdní, když do údolí teče studený vzduch, můžete ho rozvířením ohřát. Promícháním s teplým nad ním. Obyčejný ventilátor, který by byl napojený na spínač se snímáním teplot, nebo s hodinami, spouštějícími ho třeba ve dvě hodiny po půlnoci by mohl pomoct také.
      Lze též řezat tak, aby alespoň část koruny sahala nad úroveň mrazů. Tedy spíše VK než Z.
      No a vybírat odrůdy s pozdním rašením, vhodné do vyšších poloh.

  6. Lada napsal:

    Mam sve vypestovane broskve z pecek,nechavam je jako kere,pouze zkracuji delsi vetve.Rodi mi ji z 3 rokem,4 rokem jsou obsypane.Nestrikam,nikdy zatim nemeli kaderavost,u sousedu ovsem hruza.A ty moje holky jsou odolne.Jen nevim co mam za druhy,ale jedny plody jsou uplne rude stredniho vzrustu,sladke,zlute a uplne obsypane stromky,druhe jsou obrovske asi jako se dovazeji z ciziny.Vyborne chuti krasne zbarvene.Mam jiz i dalzi pokoleni od nich .Vlastne jsou to deti z pecek od matky z pecky a uz bohate rodi. A opet jsou odolne.Koupena mi umrzla hned.Mam takto i svestky,merunky ,nektarinku a tresen.Zadne roubovani.Postrik jen na msice.Mame tu severni stranu a dost jilovou pudu.Prihnojim kompostem,nebo 5 letym hnohem nebo cereritem.Kdyz dost prsi pridam horkou sul a trocgu zelene skalice.No je s toho nadherny sad.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

26. 9. 2021

Podzimní dřeviny, které upoutají okrasným plodenstvím

Mnohé z těchto dřevin jsou nejen výraznou okrasou zahrady v tomto období, ale jejich plody přetrvávají na dřevinách dlouho do podzimního i zimního mrazivého období. Bohatě v tomto období plodí okrasné jabloně, mahonie, pámelník okrouhlolistý …

zobrazit další rady a tipy