Jaký řez hrušně a kdy pomůže proti střídavé plodnosti?
14. 9. 2020Koruna hrušně obtěžkaná plody nás může přimět k otázce, zda zda jsme množství hrušek neměli včas omezit, protože za rok to může s úrodou vypadat úplně obráceně.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě.
Přestárlé ovocné stromy musíme prořezávat (zmlazovat) vždy hlouběji, aby se do koruny dostalo co nejvíce světla.
Každou vzniklou ránu po řezu pilkou zahladíme nožem (žabkou) a zatřeme ochranným nátěrem – latexovou nebo balakrylovou barvou.
Pahýl chrání lépe než velké zatřené řezné rány. Musí však mít zakončení v tenčí větvi, která bude takzvaně táhnout, aby pahýl nezasychal.
Kde u starších stromů již nemůžeme počítat se zahojením ran (při průměru větví větším než 8 cm), dáme přednost i jinak nepřípustným pahýlům o délce až 50 cm, obzvláště na střední větvi.
Průklest v tomto období děláme u jádrovin (jabloní a hrušní) a drobného ovoce – u rybízu a angreštu, které patří k nejméně choulostivým dřevinám.
Zimní řez postupně přechází v řez jarní, ten zmlazovací bychom měli ukončit během února.
Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu. S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme.