V srpnu běží poslední týdny vhodné na letní úpravu korun ovocných dřevin. Stromům pomůžeme s úrodou podpěrami, ošetříme případná poranění.
Pokud jsme peckoviny neprořezali již během sklizně, měli bychom řez stihnout do konce měsíce. Pozdější termín by přispíval ke zhoršenému hojení ran a tvorbě klejotoku. S větším a hlubším řezem broskvoně však už raději počkáme do jara, do období, kdy pokvete.
U keřů drobného ovoce odstraňuje poškozené, suché nebo zasychající výhony, větve zahušťující a staré. Udržovací řez provádíme při sklizni či po sklizni. Zmlazování přestárlých keřů raději necháme na předjaří, na únor a březen.
Cílem tohoto pozdně letního řezu jádrovin je dostat více světla do koruny, odstranit zahušťující letorosty a snížit počet růstových vrcholů. Při vlastním řezu se snažíme zachovat co nejvíce zdravé neporušené listové plochy v blízkosti plodů, která bude zásobovat jablka asimiláty.
Po správně provedeném řezu bude koruna světlejší a plody se budou lépe vybarvovat. S větším řezem raději počkáme na zimní nebo předjarní období, kdy jsou stromy neolistěné. Nedojte k takovému oslabení stromů, jako by došlo při řezu v tomto období. Do koruny je i lépe vidět.
Podpěrami a vyvázáním pomůžeme přetíženému stromu; foto J. Frič
V suchém období pamatujeme vydatnou zálivkou i na ovocné stromy a keře, nejlépe odstátou vodou.
Podpíráme stromy a větve, které jsou obtěžkány úrodou. Zabráníme tím rozlomení koruny. K podepření používáme různé berličky, podpůrné konstrukce nebo větve vyvazujeme. Při přetížení korun stromů hrozí hluboké vylomení větví. Dojde-li k němu, je třeba ránu ošetřit a řezem odlehčit větvi, která na stromě zůstala poškozená.
Choroba se projevuje hnědou hnilobou a soustřednými kruhy světlejších výtrusnic na povrchu plodů. Uskladněná jablka rychle zčernají.
Staré přehoustlé keře angreštu a rybízu je možné po sklizni prořezat. U keřů olistěných navíc snáze odhadneme, který je přehoustlý a co odstranit.
Čemeřici bychom měli mít v zahrádce především kvůli květu, který se objevuje už v zimě. Trvalka s vitálním stálezeleným olistěním kvete v únoru i dřív.
Vlhkost a vyšší teploty nahrávají rozvoji houbových patogenů také u révy. Úpravami letorostů můžeme ovlivnit mikroklima keřů tak, aby choroba nevznikla.
Dobrá chuť plodů jahod není jen odrůdovou záležitostí. Velký vliv má také zálivka, kdy pokud více zaléváme (nebo více v tomto období prší), plody přerůstají a jejich chuť je mdlá až fádní. Pokud dostatečně neprší nebo za přísušku, postačí jahodám zálivka
