Pěkné jarní dny nás lákají ven, a tak se konečně můžeme věnovat činnostem, které jsme si naplánovali. V ovocné zahradě máme co dělat klidně od rána do večera.
Ve sklepě dozrávají i poslední pozdně zimní odrůdy jablek jako Topaz nebo Zuzana, ze starších pak Zvonkové, Ontario a další. Potěšíme se jejich chutěmi, ať už plodu, nebo po tepelné úpravě. V této době sice už neobsahují mnoho vitaminů, avšak vláknina z nich je našemu zdraví stále prospěšná.
Je vhodná doba pro výsadbu ovocných stromků, jestliže jsme to nestihli na podzim. Při nákupu dáváme velký pozor, v jakém stavu stromek je. Nekupujeme ho, pakliže je nápadně lehký, má svrasklou kůru nebo na pohled suché kořeny. To jsou známky toho, že byl přes zimu špatně uskladněný a je vyschlý. U vlastních stromků, zvláště pokud nebyly ideálně skladované, zastřihneme kořeny a stromek i s kmínkem ponoříme na noc do vody a poté ihned sázíme. S výsadbou broskvoní nespěcháme, vhodné je sázet je až do teplejší půdy, neškodí sázet těsně před květem nebo v květu.
Výsadbový řez meruňky
Po výsadbě a také u stromků na podzim sázených provedeme řez po výsadbě. Pokud sázíme špičák, pouze zastřihneme terminál na rozvětvení podle zvolené výšky kmene. Stromek vyšších tvarů s korunkou seřízneme u většiny druhů hluboko. Ponecháváme 3 až 5 kosterních větví (ostatní odstraníme), které seřízneme na 3 až 5 pupenů, koncový pupen ven z korunky, terminál ponecháváme delší (seřízneme na 5 až 7 pupenů).
Nezapomeneme řezné rány pečlivě zamazat štěpařským voskem. V případě suchého počasí opakovaně zaléváme. Jestliže vysazené stromky delší dobu neraší, vyryjeme je, obnovíme řezné rány kořenů, namočíme přes noc do vody a znovu zasadíme, případně ještě více zkrátíme nadzemní část.
Višeň po předjarním řezu
Dokončujeme řez drobného ovoce, řežeme jádroviny a pustíme se do řezu chladnomilných červených a modrých peckovin. Obecně platí, že u čtvrtkmenů až vysokokmenů není potřeba příliš detailní řez. Používáme spíše pilku než nůžky. Provedeme průklest, kterým odstraníme korunu příliš zahušťující větve, větve poškozené, nemocné a suché; vzpřímeně rostoucí, souběžně rostoucí s jinou větví nebo se nevhodně křížící. Nůžkami pak korunu pouze „doladíme“.
Slivoně po předjarním řezu
S řezem teplomilných plodin jako jsou mandloně, meruňky a broskvoně nespěcháme, jsou velmi náchylné na namrznutí i při slabších mrazech. Ideální doba pro jejich řez je těsně před jejich květem případně v květu. Ten v teplejších letech může nastat už koncem března, zpravidla však až začátkem dubna, proto jejich řez odložíme až na tuto dobu.
Mandloň kvete jako první ovocný druh
Pokud přece jenom v březnu začnou kvést mandloně nebo i meruňky, musíme je ošetřit proti nebezpečnému moniliovému úžehu. Tato houbová choroba proniká za vhodných podmínek (chladnější a vlhčí počasí v době květu) přes květní orgány do plodonosných větviček a způsobuje jejich následné odumírání a prosychání stromů.
Používáme zásadně přípravky relativně neškodné pro včely a i tak ošetřujeme brzy ráno před výletem včel nebo naopak večer poté, kdy už je let včel ukončen.
Minimálně jednou ošetříme vhodným fungicidem na začátku květu, pakliže je v průběhu květu příznivé počasí pro šíření infekce, provedeme ještě další ošetření do plného květu, případně i další v době dokvétání stromů. Jako prevence je nutné důsledné odstraňování odumřelých větví ihned po jejich uschnutí v minulé sezóně.
Můžeme přeroubovat starší jabloně a hrušně. Rouby musíme odebírat ze zaručeně zdravých stromů, zcela nenarašené, uchovávat v chladnu. Přeroubovávat má také smysl pouze zdravé stromy odrůd, které jsou již překonány a jejichž kvalita nám nevyhovuje. Přeroubování spojíme se zmlazením těchto stromů.
Pokud máme menší zahradu, můžeme naroubovat i několik odrůd na jeden strom. Můžeme tak řešit i jejich vzájemné opylování. Vybíráme však podobně rostoucí odrůdy, není vhodné kombinovat různě bujně rostoucí odrůdy.
Pokud počasí nebo náš čas nedovolily koncem února ošetřit broskvoně proti kadeřavosti, příhodná doba trvá do poloviny března. První ošetření provádíme přípravkem s obsahem mědi, druhé ošetření s odstupem 10 až 14 dnů zpravidla také přípravkem s obsahem mědi, poslední ošetření pak po dalších 10 až 14 dnech jiným vhodným fungicidem.
Koncem měsíce nastává vhodná doba k ošetření angreštu proti hnědému padlí. Ošetřujeme vhodným fungicidem 10 dnů před očekávaným květem, nejpozději pak v květu a následně opakujeme dvakrát po 10 až 14 dnech.
Po oschnutí pozemku očistíme rostliny jahodníku. Zbavíme je starých a suchých listů, postupujeme však opatrně, abychom neponičili rašící srdíčka rostlin. Rostliny okopeme a přihnojíme ledkem, případně kompostem.
Foto autor
Rzi patří mezi stopkovýtrusné houby (Basidiomycotina), řád rzi (Uredinales). Rzivost se ve většině případů projevuje kupkami žlutých až tmavohnědých výtrusů.
Určitého zpoždění reakce stromu na vývoj počasí dosáhneme tak, že chráníme kmen stromu proti mrazům a co nejdéle udržujeme sníh pod stromem.
Na jaře vysazujeme živé ploty, ovocné stromy a růže založené přes zimu k jarní výsadbě Bez balu vysazujeme jen některé opadavé stromy a keře.
Hnědé (dříve americké) padlí angreštu je jedna z chorob, která trápí a zajímá mnohé pěstitele. Stromkové angrešty pěstuji desítky let, aniž by je tato choroba postihla navzdory jejímu výskytu v blízkém okolí.
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
