Určitého zpoždění reakce stromu na vývoj počasí dosáhneme tak, že chráníme kmen stromu proti mrazům a co nejdéle udržujeme sníh pod stromem.
Velmi citlivé jsou meruňky, jejich květy poškodí mráz -2 °C, broskvoně -3 °C, odolnější jsou jabloně a slivoně -4 °C.
V polohách ohrožovaných mrazem je možné oddálit rašení raně kvetoucích ovocných stromů i zakrytím – namulčováním – povrchu půdy slámou, senem, polystyrénovými deskami, nebo podobným světlým materiálem. Izolant zpomalí prohřívání půdy, tím i vegetační vývoj.
Pro květy nastává kritická teplota v rozmezí -1 až -2 °C, ovšem mladé nasazené plůdky po opadu okvětí může poškodit již -0,5 °C a to i tehdy, trvá-li jen několik hodin. Nejhorší situace nastává, pokud po mrazivé noci přijde slunečný den!
Přečkají květy v ledu mráz? Foto Shutterstock
Při slabším zimním řezu révy se nám sice urodí víc hroznů, ale budou drobné s nekvalitními bobulemi.
Meruňky máme rádi kvůli jejich chuti i možnostem kuchyňského zpracování na kompoty, džemy, klevely či rosoly. Dají se sušit i zamrazit.
Na jaře vysazujeme živé ploty, ovocné stromy a růže založené přes zimu k jarní výsadbě Bez balu vysazujeme jen některé opadavé stromy a keře.
Koncem února a hlavně v březnu přeroubujeme starší peckoviny. Jako první jsou na řadě třešně a višně, pak meruňky, poté švestky a slivoně, nakonec jabloně a hrušně.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
