Abychom koruně ovocného stromu dali správný tvar a vhodný úhel rozvětvení, během řezu kontrolujeme s potřebným odstupem, zda se nám daří korunu dobře modelovat.
Ve vrchní třetině nižších stromů, kde je růst nejbujnější, neponecháme dlouhé a silné větve. V koruně vysokokmene můžeme takové jednotlivé nechat růst, u polokmenů raději jen slabší, které rostou pokud možno vodorovně.
Způsob prosvětlení koruny určuje také její tvar; foto Shutterstock
Ve střední části koruny vysokokmenu i polokmenu ponecháváme pouze 3-4 středně silné a středně dlouhé vedlejší, případně kosterní větve, aby měly vůči spodním větvím dostatečnou mezeru. Seřezáváme je vždy až ke koncovému výhonu, ležícímu pod mírným úhlem.
Spodní skupina větví se skládá zpravidla ze 3-4 kosterních větví a z 1–2 vidlicovitých ploše směřujících bočních větví. Tam odstraňujeme nejslabší větve, kosterní větve pak zkrátíme jen asi o 1/3.
Stranou rostoucí plodné dřevo v koruně zkracujeme jenom mírně, abychom zachovali u stromu alespoň středně vysokou sklizeň. Tam, kde je postranní obrost hustý:
Pro ošetření vzniklých ran používáme přípravky s obsahem fungicidů proti houbovým chorobám a obsahem stimulačních látek.
Zmlazený starší strom; foto Shutterstock
Podle oblasti pěstování lze jádroviny takto řezat už od druhé poloviny listopadu a v bezmrazém období klidně až do jara a poté od konce srpna do konce září.
Peckoviny řežeme popsaným způsobem raději až v pozdním předjaří, když začínají jevit známky rašení, i během kvetení.
Přístup k řezu, dobu řezu a jeho intenzitu ovlivňuje více faktorů:
Bobuloviny, jako je angrešt, rybíz a další, velmi dobře prospívají a plodí v půdě dobře zásobované organickým hnojením.
Z ovocných stromů odstraňujeme plody, které neposlouží jako potrava pro ptáky, tedy především plody mumifikované a shnilé.
Pokud není půda ještě zamrzlá, vysazujeme kontejnerované okrasné stromy a keře, opadavé prostokořenné i stálezelené s kořenovým balem.
Již v listopadu můžeme odebírat řízky dřevin: Z jednoletých silnějších rovných prutů nařežeme asi 20 cm dlouhé řízky se třemi až čtyřmi listovými pupeny.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
To platí jenom v soukromých sadec. To co vysadí obecní nebo měsstský úřad z dotovaných stromků zůstává svému osudu, pokud některé přežijí, Vyhozené peníze – hospodáři!!!
Ač řežu amatersky stromky a chtěl jsem se poučit, tak takto formulované jsem nepochopil. Např. „U vrcholu větví silnější rozvětvení zkrátíme“ u vrcholu znamená nahoru směřující nebo vrchol je synonymum pro konec větví i když jsou třeba vodorovné? Co je míněno „silnějším“ rozvětvením, jak a kde zkrátit? Asi by k potencionálně zajimavému tématu pomohly jednoduché náčrty.
Souhlasím s Vami
Přesně tak,měli by si uvědomit,že toto čte laik.
Kloním se k názor Oty. Máme na zahradě po předchozích majitelích velmi staré a velmi velké
jabloně a třešně, které potřebují prořezat (omladit). Názorný náčrtek by pomohl.
Pane Oto, podívejte se na druhý obrázek, tam je to jasné. To co jde kolmo se vyřízne, nechává se postranní tenčí, často bez zakracování. Jeden důvod je otevření, prosvětlení koruny, další potlačení růstu. „Vodorovné větve“ nemají tendenci nijak výrazně bujnět. Na nich se tvoří úroda. Také je upravujeme, ale spíše jen proto, aby se na nich obnovoval plodný obrost. Pěkné ovoce bývá, podle odrůdy, na větvích 2-4(5) letých. Spíše v husté koruně uvolňujeme prostor okolo nich, aby měly dost světla a slunce, aby na nich narostla pěkná úroda.
Tam to vypadá, že z větví je odstraněn všechen drobný obrost, a nechané jen průběžné větve. Uprostřed většina vrcholových větví trčí skoro svisle nahoru. Autor píše stranou rostoucí plodné dřevo v koruně zkracujeme jenom mírně – to tam prakticky nevidím nebo nevím, co je tím myšleno (mimo jedné větvičky v levém horním rohuobrázku). Navic na tom spodním obrázku velmi těžko rozeznávám / oděluji jednotlivé tři třetiny o kterých se baví. Ve strřední části – „ve střední části koruny vysokokmenu i polokmenu ponecháváme pouze 3-4 středně silné a středně dlouhé vedlejší, případně kosterní větve“. Které to na tom spodním obrázku jsou, když jich tam vidím cca okolo 10 – 12?
Než tenhle popis, tak se podívejte raději na nějaká videa nayoutube kde to profíci předvádějí a komentují. Tam kdo nepochopí ať to raději nezkouší 🙂
Každý strom, každý pohled je jiný. Když budete číst články, knihy, třeba se hned nechytnete, až na druhé, pomalé čtení. Jako u tohodle článku. Můžete koukat na nějaké video s výkladem – bude vám to hned jasné. Ale jak přijdete ke svému stromu, budete na tom zase, jako když se díváte na fotku stromu, bez toho, že by vám ten, kdo řeže říkal, proč zrovna řeže nebo řezal tohle. Kolikrát jeden rok říznete, abyste si připravil řez v roce následujícím.
Takže když někomu řežu prvně stromy, ptám se, jestli si vezme příští rok někoho jiného, nebo to budu dělat zase.
Jinak děláte řez jednorázový, jinak řežete, když víte, že to bude jen na vás a nikdo do toho nebude mluvit. Nebojte se, i když je to vše na vaši odpovědnost, strom se s tím vyrovná. (Pokud se o něj staráte během vegetace.)
Otečkoval jsem tu fotku, očísloval.
1. Strom s +- průběžným kmenem
Modře kosterní větve
Žlutě polokosterní
Červeně řezy prosvětlovací, zmlazovací (v průběhu let), u slabších větví a větviček na podporu větvení, tvorby plodného obrostu. V koruně nejsou žádné vlky (a při tomhle řezu jich určitě narostlo dost a dost.
Zeleně zóna plodného obrostu na jednotlivých větvích – prostě „mladé konce“ větví s květními pupeny. A je jich tam dost.
2. Strom s kotlovou korunou
Jen kosterní větve s opečovávanými větvemi dalších řádů, s plodným obrostem
A ještě tip: Ukázka mírného zmlazení na fotografiích je také v článku o řezu hrušní, který napomáhá tomu, aby strom plodil každý rok.
Měl bych ještě jeden dotaz. Na starém stromu mám dva typy zahuštění. Jedno je typu větvičky v levém horním rohu, spíše ještě hustější. Na prvním stromu jsou v horní čtvrtině skoro všechny větvičky bez drobného obrostu. Jsou ořezané nebo na nich nebyl takovýto drobný obrost?
Druhé zahuštění – nejsou to klasické silné pevné vlky, ale hustý obrost, např. na 50 cm větve o průměru 8 cm je třeba dvacet – 30 větviček. První je v celé střední vrstvě koruny, mj. i u převislých větví, to druhé je většinou na horní straně vodorovných horních silných větví. Co byste doporučil u jednotlivých varian zahuštění. Děkuji
Při tom povídání o fotkách, které jsou u článku je také důležité, o jaké odrůdy tu jde. Jestli to jsou novější záležitosti, odrůdy plodící třeba již na jednoletém vyzrálém dřevě, na jeho konci, nebo odrůdy, které potřebují to zakrácení nového výhonu, aby založily květní pupeny.
Možná tuším na co se ptáte, možná vůbec ne. Hustý plodný obrost by bylo vhodné probrat, nechat ho třeba jen třetinu, pětinu. Jablka by od sebe měla být cca 10 cm, aby byly pěkná, kvalitně vyzrávala. Předpokládám, že je to obrost letitý, starší těch tří čtyř let. Měl byste to udělat, aby se podpořilo zmlazování, tvorba nových výhonů, na kterých založíte nový plodný obrost. No a aby se v koruně něco dělo, nové dřevo prorůstalo, měl byste vyřezat zejména větvičky převisávající a vodorovné, nechat ty, které směřují do výšky, s kmenem mají úhel od 60ti do 90ti °. Ony se Vám ty nové zase skloní, až je zatíží ovoce.
Vám se zdá, že na tom stromě na obrázku je ořezaný plodný obrost v koruně, nicméně on tam je, ale není to to paroží na starém dřevě, jsou to pupeny mladé, na nových, jen několikaletých větvích, které se řezem zmlazují, obnovují. Ony se totiž v takových místech rády usidlují mšice, svilušky, housenky obalečů a kdovíco ještě, takže by jich měl být jen menší počet, aby při zásahu proti nim bylo možné je dobře omýt. Stejně tak se z takových stromů špatně sundávají lišejníky a mechy…
No a jestli mám správnou představu o tom, co píšete správnou, pak se po odstranění těch zahušťujících vodorovných bude světlo snáze dostávat k obrostu na kmeni. A zase platí to, že jablíčka by měla být podle odrůdy cca 5-10 cm od sebe, takže i ten obrost na silných větvích by chtěl probrat, nechat jen pár pupenů u základu těch parůžků, aby z nich mohly vyrazit nové výhony, na kterých během dvou let založíte základ pro novou kvalitní úrodu.
Naprosto skvělé by bylo, kdybyste strom(y) nafotil, dal dotaz vedle do tématické diskuze. Pak bude vidět o co jde.
Založil jsem – Řez starých velkých zahoustlých jabloní, bohužel se mi tam nedaří dát více obrázků. V zásadě se jedná o pravou půli obrázku nebo levý spodní roh, kde to již není tak dobře vidět. Přidal bych další obrázky, ale nemohu najít jak.