Zpravidla začátkem června se na prvních výhoncích révy objevuje násada květů. Těsné před kvetením nastává příhodný čas k podlomu, k vylamování výhonů.
Na tažních vylamujeme neplodné hlavní letorosty a podlomem odstraňujeme i neplodné vedlejší výhony, které se tvoří na kmínku nebo u paty kmene. Vylomením jednak šetříme révě energii na tvorbu hroznů a jednak bráníme zahustění keře listy. Ty v této době mohutně narůstají.
Nový výhon révy; foto Shutterstock
Podlom neboli smítku je třeba stihnout nejpozději do poloviny června. Během kvetení provázeného jemnou vůní již do dřeva nezasahujeme.
Někdy může být mladý výhon ponechán a využit jako náhradní čípek. Hodí se také ke zmlazení ramene.
Kořeny vyrůstající z ušlechtilé části révové sazenice odstraňujeme po dobu asi 2–3 let po výsadbě, pokud se vytvářejí. Potlačují totiž tvorbu kořenů z podnože. U starších keřů se již odstranění (ramování) nedoporučuje; mohlo by dojít k likvidaci keře.
Během června může již docházet k rozvoji houbových chorob, je proto nutné věnovat velkou pozornost ochraně proti plísni révy vinné a padlí révy vinné.
Řadě pěstitelů révy se stalo, že jim ze zakoupené sazenice vyrostla jiná odrůda, než kterou si vybrali. Co s tím? Řešením je roubování révy.
Ekologické pěstitelské postupy se těší oblibě i mezi vinaři. Místo chemických přípravků na ochranu rostlin používají přírodní látky, šetrné k prostředí i lidskému zdraví.
Pro révu vinnou volíme vždy to nejlepší, co můžeme. V praxi se tomu říká dobré terroir, tedy interakce vlivů klimatických i půdních ovlivněných lidskou činností.
Ke hmyzu, který požírá mj. mšice, patří také larvy dlouhososek a lumků. Dospělci obou druhů se však živí pylem a nektarem z květů.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
