Živé ploty řežeme, až když ptáci opustí svá hnízda
Aby živý plot dobře vypadal, potřebuje řez během vegetace ve dvou termínech. Koncem června, když už z něj vylétli hnízdící ptáci, a podruhé v srpnu.
Mladé živé ploty nenecháme rychle vyrůst do výšky. Pro jejich správné a husté rozvětvení seřízneme každoročně asi polovinu z přírůstku – na délku 25–30 cm.
Tvar plotu dosud stříhaného pravoúhle je vhodné změnit na kónický v zimní polovině roku.
Ploty je třeba stříhat do mírné kónického tvaru zužujícího se směrem vzhůru. Postačí sklon 10 cm na 1 metr výšky. Je to vhodné zejména pro správné světelné poměry spodních větví, neboť nejkrásnější živé ploty jsou ty odspodu husté.
Foto Shutterstock
- Na stříhání se používají plotové nůžky, práci nám usnadní i střihací elektrické lišty.
Nejprve silně sestřihneme letošní listnatý obrost na horní vodorovné stěně. Výšku si vymezíme šňůrou. Sestřih vyššího plotu usnadní konstrukce: mobilní lešení nebo fošny položené na dvou opěrných kozách.
Odpad ze stříhání lze využít na řízky, mulč k pokryvu půdy nebo ho po rozdrcení přimícháme k posekané travní hmotě do kompostu.
Přihlášení k odběru komentářů
Login
0 Komentáře
Související články
dům a zahrada
keře
léto
soulad zahrady s domem
zahradní architektura
číst více
Keře v zahradě nebo u domu očima architekta
10. 8. 2021Keře, velmi pestrá skupina dřevin, nabízejí rozmanité využití v různých zákoutích zahrady i poblíž domu.
červen
dlouhososka
lumek
mšice
číst více
Další spojenci proti mšicím: larvy dlouhososek a lumků
3. 6. 2019Ke hmyzu, který požírá mj. mšice, patří také larvy dlouhososek a lumků. Dospělci obou druhů se však živí pylem a nektarem z květů.
fauna
ježek
mikroklima
ovocné keře
stínění
větrolam
záby
živý plot
číst více
Živý plot ovlivní mikroklima zahrady, podpoří divoký kout
29. 3. 2019Hojný vegetační prvek vídáme na zahradách, v parcích i ve volné krajině. Těší se oblibě díky rozmanitosti použitelných druhů rostlin, tvarů a barev.
Nadcházející akce
Kalendárium
2203
Klejotok mívá různé příčiny včetně přehnojení nebo škůdců
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.