Stěny živého plotu z jehličnanů tvarujeme tak, aby dole byly širší a směrem vzhůru se mírně zužovaly. Bráníme tím vyholování spodních větví.
Sloupovité jalovce, cypřišky a zeravy je možné v tomto měsíci sestřihnout, abychom dostali husté rozvětvení a kompaktní keře. Z poléhavých jalovců je možné odstranit rušivé větve, které vyřezáváme v méně nápadných místech.
V srpnu upravíme živé ploty včetně těch jehličnatých; foto Shutterstock
Řez svědčí hustotě živého plotu. Porost vypadá dobře, plot není průhledný a v zimě bude lépe odolávat sněhovým vánicím, nerozláme se.
Jehličnany a stálezelené listnáče potřebují půdu s dostatkem hořčíku. Chybí-li, hnědnou. Přihnojíme půdu výživou s příměsí hořčíku.
Sypavka borová je houbová choroba, která je příčinou schnutí borovic, zejména borovice černé a kosodřeviny. Jehličí zhnědne a na přelomu zimy/jara opadá společně s odumřelými výhonky. Borovice bez jehličí se zpravidla opět zazelenají, ale potřebují naši pomoc – opadané jehličí co nejdříve odstraníme a zlikvidujeme. Podrobnější informace najdete v článku Co může být příčinou hnědnutí a opadávání jehlic borovice.
Ovocné stromy obtěžkané obzvláště bohatou úrodou vydatně zavlažujeme, aby mohly své plody uživit. V období sucha přidáváme do závlahové vody i vícesložkové hnojivo.
Rané kedlubny, saláty a štěrbák vysadíme začátkem srpna, abychom stihli podzimní sklizeň. S dalšími druhy budeme počítat až napřesrok.
Vyjma borovic, jedlí a sloupovitých jalovců lze velké jehličnany přesadit po předchozí roční přípravě. Nejvhodnější čas nastává v druhé půlce srpna.
V létě tvarujeme živé ploty a to zásahem do mladého letošního dřeva. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony.
Místo každoročního hrabání listí lze do některých polostinných míst vysadit dřeviny a trvalky, které ve svém hustém koberci nechají listí zmizet přirozenou přeměnou v půdní živiny.
