Během letních veder patří kypření a okopávka půdy k nejdůležitějším zahradním činnostem. Při správném mulčování kypření odpadá; snížíme i objem zálivky.
Po každém větším dešti nebo zálivce kypřením půdy zajistíme potřebné přerušení kapilarity půdy. Je-li půda chráněna vhodnou vrstvou mulčem, nevznikne krusta omezující přístup vzduchu ke kořenům, nezvýší se odpařování vody.
Příkladný záhon zelí: Mulč šetří závlahu, nahradí i kypření půdy; foto Shutterstock
Mulčování plevelem, foto M. Bruchter
Za velkého horka a sucha během července a srpna občas doplníme přírodní závlahu vydatnou zálivkou a to večer nebo brzy ráno. Větší dávky vody rozdělíme do delších časových intervalů.
Druhy zelenin náchylné k napadení houbovými chorobami – rajčata, okurky, celer – je nejlépe zalévat konví bez kropítka přímo ke kořenům jednotlivých rostlin, nebo do závlahových brázd – zálivka podmokem.
V sadech a na zahrádkách se půda pod stromy buď kultivuje, plečkuje a okopává, nebo tam roste tráva a luční rostliny. Jak se na rozdílné přístupy dívat?
V půdě koření rostliny a žijí v ní různé organismy, které pomáhají rozkládat zbytky rostlin i živočichů na humus. Čím více organické hmoty je v půdě, tím je zemina úrodnější.
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Půda má mít dobrou strukturu, dlouhodobý a živný humus, vyváženou zásobu živin, kyprou ornici. Potřebuje být dobře provzdušněná, udržet vláhu a výživu pro kořeny.
Jednoduchou metodou rozmnožení mnoha zahradních rostlin se stal odběr a výsadba kořenových řízků. Snadno tak získáme trvalky. Například máčky, pivoňk, prvosenku zoubkatou, pilát, mák východní, chrpy, divizny.
