Prakticky to není mnoho let, kdy se začaly objevovat vánoční stromek i v nádobách, na vlastních kořenech. Vypadá to jako skvělé řešení.
Po Vánocích se stromek vysadí ven a my jsme vlastně udělali hodně pro životní prostředí. Za dvacet let už dík nám poroste docela pěkný lesík. Nebo si stromek jen půjčíme…
Konečné rozhodnutí, jestli budeme mít doma vánoční stromeček řezaný nebo s kořeny nejspíše dělá celá rodina. Někdo je zastáncem stromku klasického, který po Vánocích nejspíše skončí v štěpkovači nebo ve velkých městech se zoologickou zahradou, ve výběhu některých býložravců. Jiný chce být moderní a akční a proto volí stromek dobytý ze země i s kořeny, vysazený do nádoby a vystavený doma jen několik málo dnů.
Stromků nám může být líto z mnoha pohledů. Někomu proto, že je někdo uřízl. Jenže ony jsou stromky buď z prořezávky nebo jsou určené pro tento trh už ve chvíli, kdy se sází na plantáž. Někomu může být stromků líto, protože je dáváme v zimě i s květináčem do tepla, jen proto, abychom je na pár dnů ozdobili. I na tento účel se už stromky dosti často pěstují od malička.
Koupené, řezané stromky jsou tradiční volbou
Nebo je nám stromků líto obecně a počkáme až na dobu těsně před 24. prosincem a vybíráme ze stromků, které v prodeji zbyly. Nejsou sice nejideálnějšího vzhledu, ale bylo by škoda, kdyby si také neužily trochu slávy, když byly za tím účelem z lesa nebo plantáže přivezeny.
Půjčovat si něco vzájemně, něco sdílet, je teď docela moderní. U stromků to není charita, kdy si vzájemně něco půjčujeme jen tak pro radost. Půjčení stromku je hrazené včetně dovozu a vrácení, součástí balení je i návod na ošetřování, dodržování pravidel jeho umístění v bytě, domě. Pokud stromek nevrátíme v dohodnutý den, není ve stavu, v jakém by měl být, zaplatíme něco navíc.
Některé společnosti nabízejí pronájem vánočních stromků, které po svátcích vrátíte na pěstební plantáž
Přežití a dobrý start do dalšího roku vegetace stromkům zajistí jen odpovídající péče. Všechny potřebují vodu, zalévá se i stromek bez kořenů. Stromky rostoucí vyžadují nižší teploty, řezaným teplý pokoj nevadí.
Stromek, který má kořeny, a byl by jen několik dnů okolo 24. 12 v hale, kde se teploty přes den dostanou sotva k 15 °C, v noci i ve větším chladu, přežívá v pohodě, nestačí se probudit. Kolikrát je v zimě venku i o něco tepleji. Když ho ale umístíme do místnosti teplejší, tak raději jen na den. Na noc ho vystrčíme zase do zimy. Tak dva, tři dny nevadí. Ale delší pobyt v teple nastartuje nevratné rašení. Jehličnany prakticky nikdy neusnou, tak trochu si vegetují, asimilují, dýchají i v zimním období, zejména v jasných dnech. Vyšší teploty po více dnů je probouzejí, vrcholy výhonů začnou rašit. A to už není dobré.
Delší pobyt v teple nastartuje nevratné rašení…
Když je zachladíme, zastaví se. Pokud je budeme držet až do skutečného jara v chladu, jen s mírně vlhkým substrátem, přežijí a to narašení dokončí, až k tomu bude venku vhodné počasí. Pokud stromky s prorašenými výhony vystrčíme na mráz, zmrznou, podobně jako jehličnany, které chytne pozdní jarní mrazík venku.
Narašený smrk po jarním mrazíku
Stromky v nádobách, s kořeny potřebují udržovat zeminu vlhkou. Zaléváme tak, aby voda proteklá balem nezůstala v podmisce déle než jednu hodinu. Další zálivka přichází v úvahu až za tři, čtyři dny, podle teploty prostředí. Venku umístěné stromky zaléváme ještě méně. Bal by měl být trvale vlhký, ne příliš mokrý. U keramických nádob hrozí, že silně promočený substrát je po zmrznutí a nabytí většího objemu může roztrhat. Plasty mají odolnost větší.
Koupené, řezané stromky nedáváme na balkony otočené k jihu, západu. Čím teplejší stanoviště mají, tím více dýchají. Nemají kořeny, odpařují vodu, a pokud je nedáme do nádoby s vodou, snáze prosychají, zejména smrk ztepilý prakticky již na balkoně může začít opadávat. Takže severní balkon, nebo stejná strana domu je o mnoho lepší. Aby stromky vypadaly i v teplém pokoji svěžeji, jsou v nabídce stojany, do kterých se může nalévat voda. Pro stromek je to dobré. Je jako ve váze, upíjí si vodu dle potřeby, tolik neopadává, neschne. Zůstává pružný, jehličí a větvičky se na něm nelámou, stromeček voní. Také hůře chytá. Zapálená svíčka na suchém smrčku, ale i na borovičce, jedli, které nemají k dispozici vodu, může způsobit požár. Rychlost hoření podpoří různé silice, pryskyřice a další hořlavé látky obsazené v jehličí, větvičkách různé síly.
Foto autor a Shutterstock
První vánoční stromy byly honosně zdobené, až třímetrové jedličky a smrky. Brzy však převládly stromky nižší. Z ozdob se staly miniatury.
Rostliny ze skupiny kvetoucích potěší i jako vánoční dárky, když pokvetou, ať už hned, nebo později. A za rok znovu.
Čekání na večerní nadílku můžete dětem zpříjemnit společným aranžováním miniaturního stromku. Už vymýšlení, čím dekoraci ozdobíme, bývá zábavné.
Do soutěží nejosvědčenějších čtenářských receptů na vánoční cukroví přicházejí většinou recepty na vánoční klasiku. Nechybějí ani kokosové kuličky.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
Může být vánoční stromek (smrk pichlavý s kořeny) v květináči na balkoně i za mrazu? Nepromrzne květináč? Nebo květináč nějak zabalit/zateplit? Děkuji
Jestli je trvale venku, mráz nevadí, stejně tak v případě, že je stromek na balkoně skoro trvale, dovnitř jde jen na den, dva. Kdybyste ho dali do tepla na více dnů, budou se probouzet i kořeny a to by jejich špičky namrznout mohly.
Na zateplení by se hodila dvojitá netkanka (hnědá, černá), nebo více vrstev bublinkaté folie, polystyrén pod květináč. Stromek je lepší dát blízko zdi za kterou je topený byt.
Ale to je v případě, že teploty budou klesat na delší dobu, více dnů pod -10 °C. když se „ochladí“ koncem noci na – 3 až 5 °C a přes den to roztaje, nic se neděje.
Velice děkuji za přesnou a rychlou odpověď!!! Mějte krásné svátky! L.B.