Trávník bez sněhu včas pohrabeme a zbavíme zbytků listí, aby mohly později vykvést drobné cibuloviny v něm vysazené: sněženky, ladoňky a krokusy.
V zimě se zpravidla výrazně projeví, pokud je trávník zamechovaný. Nejčastějšími příčinami jsou:
Neleží-li na trávníku sníh, můžeme mech vyhrabat nožovými (vertikačními) hráběmi a vrchní vrstvu půdy mechanicky provzdušnit. Vhodné je přitom zapravit dobrý kompost nebo písek.
Shrabeme případné hrudky a trávník překryjeme asi 0,5cm vrstvou písku, který zapravíme do děr nejlépe anglickými hráběmi. Použijeme směs ostrého písku a listovky.
Větší plevely odstraníme nejlépe vypichovačem kořenů.
Podobně velké rozdíly, jaké existují mezi odrůdami jabloní, brambor nebo květin, charakterizují i jednotlivé trávníkové odrůdy trav.
Vysazujeme většinu cibulovin a hlíznatých rostlin: narcisy, tulipány, hyacinty, cibulové kosatce, také drobné cibuloviny, jako jsou modřence nebo ladoňky.
Co potřebuje trávník, aby vytvořil hustý, temně zelený, odolný a bezplevelný porost? Výživu s dostatkem dusíku, ale i stopové prvky, hlavně železo.
Jarní výskyt šedého až mírně narůžovělého mycelia sněžné světlorůžové plísňovitosti trav (Monographella nivalis) má několik příčin.
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.Víc než jinde tu platí, že v jednoduchosti spočívá půvab i svéráz zahrady.
Myšleno asi trávník bez sněhu a ne za mrazu…osobně tedy neznám nikoho, kdo by v předjaří (co to vlastně letos je?) něco takového dělal. Ale třeba ano. Já to nechám až na jaro, ať z toho trávníku něco zbude, ne že ho dolámu a rozbahním v únoru.