Trávník bez sněhu včas pohrabeme a zbavíme zbytků listí, aby mohly později vykvést drobné cibuloviny v něm vysazené: sněženky, ladoňky a krokusy.
V zimě se zpravidla výrazně projeví, pokud je trávník zamechovaný. Nejčastějšími příčinami jsou:
Neleží-li na trávníku sníh, můžeme mech vyhrabat nožovými (vertikačními) hráběmi a vrchní vrstvu půdy mechanicky provzdušnit. Vhodné je přitom zapravit dobrý kompost nebo písek.
Shrabeme případné hrudky a trávník překryjeme asi 0,5cm vrstvou písku, který zapravíme do děr nejlépe anglickými hráběmi. Použijeme směs ostrého písku a listovky.
Větší plevely odstraníme nejlépe vypichovačem kořenů.
Podobně velké rozdíly, jaké existují mezi odrůdami jabloní, brambor nebo květin, charakterizují i jednotlivé trávníkové odrůdy trav.
Vysazujeme většinu cibulovin a hlíznatých rostlin: narcisy, tulipány, hyacinty, cibulové kosatce, také drobné cibuloviny, jako jsou modřence nebo ladoňky.
Co potřebuje trávník, aby vytvořil hustý, temně zelený, odolný a bezplevelný porost? Výživu s dostatkem dusíku, ale i stopové prvky, hlavně železo.
Jarní výskyt šedého až mírně narůžovělého mycelia sněžné světlorůžové plísňovitosti trav (Monographella nivalis) má několik příčin.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
Myšleno asi trávník bez sněhu a ne za mrazu…osobně tedy neznám nikoho, kdo by v předjaří (co to vlastně letos je?) něco takového dělal. Ale třeba ano. Já to nechám až na jaro, ať z toho trávníku něco zbude, ne že ho dolámu a rozbahním v únoru.