
Chraňte kmeny ovocných stromů, ať dál v klidu spí a nepláčou
22. 1. 2020Teplé slunné dny, které přicházejí uprostřed zimy a trvají až týden, mohou způsobit mírné proudění mízy a to hlavně na osluněných a ohřátých stranách kmenů.
Mnohé exotické rostliny pocházejí z oblastí, kde zima nemá podobné výkyvy jako u nás. A pro ně je oteplení a roztání sněhu znakem jara.
Rostliny se v teplém lednu začínají probouzet ze zimního spánku. Následuje-li chladný únor, jsou důsledky katastrofické – vymrzlé jarní cibuloviny a skalničky, zmrzlé růže, mrazové desky na stromech. Některým škodám můžeme předejít správným hnojením v minulé sezoně a zazimováním, jiné neovlivníme a musíme je ponechat přírodě.
Citlivé stálezelené dřeviny, zvláště ty vysazené jako podrost pod listnaté stromy, chráníme lehkou tkaninou před zimním sluncem.
K výkyvům počasí jsou nejnáchylnější velkokvěté čajohybridy. Pokud je nebezpečí prudkého poklesu teploty, je lépe již nakopčené růže ještě navíc přikrýt chvojím nebo nastýlkou pilin.
Většina vřesovištních rostlin těžce snáší holomrazy, které v kombinaci se zimním sluncem způsobují vyschnutí pletiv a odumření větví či celých rostlin. Proto je chráníme na zimu chvojím.
Je-li teplo, rostliny pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.
Foto autor
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.