Říjnový termín výsadby se hodí zejména pro všechny prostokořenné dřeviny. Ovšem půdu bychom měli zrýt na hloubku dvou rýčů v předstihu až několika měsíců.
Výhodné je také půdu obohatit dobrým kompostem nebo univerzálním substrátem.
Vysazujeme zpravidla dvouleté až tříleté sazenice, starší se hůře ujímají. Je dobré vybírat sazenice s co nejvyrovnanějším růstem a výškou. Důležité je pak také, aby keře měly dostatek kořenového vlášení. Toho se docílí ve školce jen několikerým přesazováním.
Kořeny dřevin pro živé ploty je nutné chránit do doby výsadby před vyschnutím.
Hlavními druhy opadavých dřevin používaných do živých plotů jsou buk lesní (Fagus silvatica) a habr obecný (Carpinus betulus), který je vhodný zejména pro ohraničení menších zahrad a pro nižší živé ploty.
Buk lesní v živém plotě, foto Pixabay
Lískové keře někdy zazmatkují a ohlásí jaro, jakmile se koncem zimy vyskytnou teplejší dny. Jejich jehnědy pak studí sníh.
Pro podzimní výsadbu ovocných dřevin připravíme jámu odpovídající velikosti kořenů stromku. Zatlučeme opěrný kůl.
Pokud podzimní vysazení keřových růží nestihneme nebo přijde zima dříve, je pak vhodnější růže založit na chráněném místě a vysadit je až na jaře.
Ploty mohou být různé a z různých materiálů. Jednou z možností jak vymezit pozemek je vysadit dřeviny, ze kterých postupně, většinou s lidskou pomocí vyroste přírodní ohraničení.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
