Střihat, či nestřihat okrasné rostliny po odkvětu?

2. 6. 2020

Odstraňování zbytků květů je stále aktuální otázka. Tradiční zahradníci doporučují střihat vše, z čeho nechceme sbírat semena.

U mnoha rostlin (kopretiny, ostrožky, chrpy, vlčí boby) se tím podpoří nová násada květů čili remontování. Protože se rostlina nevysiluje tvorbou semen, zakládané květní pupeny jsou silnější a příští rok i bohatěji kvete. A tak například v době založení Průhonického parku zahradníci zaštipovali všechny mladé semeníky pěnišníků.

Turan

Turan (Erigeron) Strahlenmeer

Nutnost sestřihat trvalky po odkvětu potvrdí každý, kdo sbírá okrasné odrůdy. Není nic horšího, než když se ve sbírce rozrostou semenáče jiných vlastností, než byly mateřské rostliny. A se škodolibostí sobě vlastní vyrostou uprostřed trsů mateřských rostlin.

Pokud pěstujeme čisté botanické druhy, vysemenění již pro nás není tak nebezpečné. Samozřejmě s výjimkou druhů, které se mezi sebou snadno kříží, jako jsou koniklece, ostrožky, orlíčky, violky, astry, pivoňky, netřesky a mnoho dalších.

Vysemenění skalniček na skalce mnohdy pomáhá v jejich přežití, některé skalničky jsou pouze krátkověké a takto se na místě udržují, jiné si pomocí semen můžou najít vhodnější místo, kde budou lépe růst. Někdy se mohou i skalničky a drobné cibuloviny stát nepříjemným plevelem. Kdo zná zelený trávník mladých semenáčků česneků či modřenců, to jistě potvrdí.

Semena nechme doma

Úmyslně nikdy nevysazujeme kulturní rostliny mimo zahrady a opatrně a s rozmyslem nakládáme s odkvetlou natí trvalek.

Měli bychom také zamezit úniku semen ze zahrady. Mnohé dnes plevelné druhy, se kterými bojují ochranáři, protože ohrožují domácí společenstva, začínaly jako okrasné zahradní rostliny. Stačí vzpomenout na bolševník, netýkavky, starčky, hvězdnice, mahonie anebo opuncie, které se dnes šíří na Pálavě.

A stejné nebezpečí představuje zkřížení zahradních rostlin s domácími druhy, které dokáže ohrozit či dokonce zničit původní populace.

Lítostka neboli arizéma

Litostka bělostná (Arisaema candidissimum)

Když končí jaro

Druhá polovina května a začátek června je období, kdy začíná rašit poslední sled trvalek a hlíznatých rostlin. Jsou to rostliny původem z východní Asie, které raší pozdě, v období letního monzunu. I když přezimovaly v zahradě, tak bohyšky (hosty) raší až v květnu a některé lítostky (Arisaema) až začátkem června. Jedná se především o lítostku žlutou (Arisaema flavum) a bělostnou (A. candidissimum).

Již mnohokrát se stalo, že nedočkavý pěstitel dloubal a hledal v zemi, zda rostlina raší či nikoliv a přitom zlomil narašený pupen.

  • Někdy se stává, že hlíznaté rostliny nevyraší vůbec, a přesto žijí a vyrostou až další rok. I to můžeme pozorovat u lítostek a především u hlíznatých orchidejí.

Naplno kvetou bylinné pivoňky

Sice první květy botanických druhů pivoněk se otevírají již v dubnu, zahradní odrůdy pivoňky čínské, které představují většinu sortimentu, však kvetou až v první polovině června.

U pivoněk, na rozdíl od kosatců, denivek, lilií či růží, tvoří základ pěstovaných rostlin staré odrůdy, z nichž některé vznikly i více jak před 150 lety. I když se na trhu objevují novinky, není jich mnoho a většinou přinášejí jen nemnoho nových znaků oproti tradičním odrůdám.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x