
Podzimní čtvrtletí ve skleníku: dezinfekce, rychlení, výsev…
30. 10. 2022Zahradníkův rok se opakuje rok co rok i ve skleníku. Na přelomu prosince a ledna znovu ten pěstební koloběh začne. Tady jsou tipy pro podzim.
Také v listopadu se zima zatím jen blíží, a tak může být okrasná zahrada ještě chvíli barevná. Díky podzimnímu listí i trvalkám.
Dokvétají listopadky a pozdní vytrvalé slunečnice. Barvami upoutají i trsy okrasných trav. Jejich květenství přetrvávají podobně, jako je tomu třeba u ozdobnic nebo dochanu.
I odkvetlá květenství mnohých trav (zde dochan psárkovitý Pennisetum alopecuroides) vydrží hezky dlouho do zimy.
Už počátkem měsíce nastal nejvyšší čas uklidit ze zahrady poslední přenosné rostliny – především druhy původem středozemní, jako je fíkovník (Ficus carica), olivovník, rozmarýny či některé palmy (Chamaerops humilis), kterým nevadí občasné lehké ranní mrazíky.
Záhony, ze kterých jsme nejspíš během října odstranili odumřelé letničky či vyndali hlízy jiřinek a mečíků, můžeme nyní rýt.
Při té příležitosti zapravujeme do půdy dobře proleželý hnůj nebo kompost.
Záhony ryjeme se záměrem, aby mráz rozrušil velké hroudy a tímto jednoduchým opatřením pomrzli škůdci a zárodky chorob.
Trávník stále zbavujeme spadaného listí a plodů, ale už ho nehnojíme. Pokud je teplo a trávník nám ještě stačil přerůst, můžeme ho posekat, ale ne méně než na 4 cm.
Pro jarní založení trávníků je nyní vhodné připravit plochu. V listopadu zrytý pozemek ponecháme v hrubé brázdě a urovnáme ho teprve až na jaře před výsevem semen trávy.
Pokud nehrozí silnější mrazy, je stále možnost pokračovat v sázení cibulovin (především narcisů a tulipánů), které pokvetou na jaře. Pozdější sázení má výhodu i v pozdějším jarním rašení. Do určité míry je tak možné vyhnout se poškození narašených výhonů silnějšími jarními mrazy.
Pokud je podzim přívětivý, vysazujeme i dřeviny, a to jak s balem, tak prostokořenné. U prostokořenných dřevin nezapomeneme krátit nadzemní část, čímž ji poměrově vyrovnáme s tou podzemní.
Pokojovým rostlinám jsme omezili zálivku ani je už nepřihnojujeme. Pokud to lze, umístíme rostliny na co nejsvětlejší místo. Občasné přihnojení dopřejeme pouze květinám, které jsou v zimě v plné vegetaci a kvetou (například bramboříkům, vánočním kaktusům, orchidejím a dalším).
Dřeviny během listopadu neřežeme, trvá období dormance, kdy většina dřevin „spí“. Podle zákona však už nastalo období vegetačního klidu a můžeme dřeviny či keře kácet.
Křehkým a choulostivým dřevinám, jako jsou například pěnišníky (Rhododendron) mohou v prvních letech po výsadbě pomoci ochranné stříšky, které chrání rostlinu před polámáním sněhem a v předjarních měsících před popálením sluncem.
Choulostivé rostliny zakrýváme minimálně u báze listím či chvojím.
Pokud již hrozí mrazy, zakryjeme hodně choulostivé dřeviny, jako jsou aukuby (Aucuba), kamélie (Camellia) nebo citronečník (Poncirus), netkanou textilií.
Choulostivé dřeviny je vhodné u báze zakrýt. Zvýší se tak odolnost celé rostliny (například chitalpy).
Pokud jsme už tak neučinili, necháme zkontrolovat a seřídit pily v autorizovaných servisech.
Ze zahradních jezírek odstraníme spadané listí a nečistoty. Při zazimování se řídíme především hloubkou. Pokud dosahuje okolo 80 cm, můžeme některé rostliny ponechat na dně.
Ty choulostivější, nebo ty, které jsou v mělčích partiích, raději přeneseme do světlé bezmrazé místnosti. Pokud máme v jezírku živočichy (ryby, obojživelníky, želvy) je bezpečná hloubka pro přezimování více než jeden metr. Raději už v listopadu instalujeme jednoduché mechanismy proti zamrznutí vody.
Pokud by hladina jezírka celoplošně zamrzla, došlo by k zahnívání organických zbytků na dně a nedostatečnému odvětrání vznikajících plynů, čímž by se voda stala toxickou.
Foto autoři
Broskvoně plodí na jednoletých výhonech, zatímco starší obrost postupně odumírá. Snahou je proto vypěstovat pevné korunní větve s bohatým plodonosným obrostem a volnou kotlovitou široce rozevřenou korunu bez středového hlavního výhonu.