
Kdy zazimovat jahodník mulčem, kdy ho chránit chvojím
4. 11. 2020Jahodník na záhoně, kam na zimu přemístíme i převislé rostliny z nádob, je třeba připravit na zimu tak, aby mu neublížil mráz, vítr, ani slunce.
U stálezelených rostlin vysázených na exponovaných stanovištích – osluněných a proti větru nechráněných místech – je dobré zajistit stínění.
Na jaře pak takovou přikrývku odstraňujeme pozvolna a ideálně spíše za oblačného dne, aby si rostliny opět přivykly na dostatek světla a nebyly poškozeny jarním sluncem.
Stálezelené rostliny lze tradičně stínit chvojím, které dokáže zmírnit vliv velkého kolísání teplot při intenzivními slunečním svitu během mrazivých dnů. Vždy je potřeba pamatovat na to, že není nutná příliš tlustá vrstva, která rostliny pod sebou dusí, resp. může zapříčinit rozvoj houbových chorob. Stačí jen takové množství, aby byly rostliny přistíněny.
Bytelnější variantou stínění stálezelných dřevin je konstrukce z kulatiny, latí či jiného materiálu, kterou ověsíme smrkovými větvemi nebo jutou.
Stálezelené a nově vysazené dřeviny v bezmrazých obdobích zalijeme.
Zejména v oblastech s vysokou sněhovou pokrývkou a ve vyšších polohách se vyplatí menší a cenné keře chránit stříškami z řídce sestavených planěk. Vedle stínění choulostivějších stálezelených dřevin před sluncem brání i před jejich polámáním těžkým sněhem.
Doplníme také vrchní vrstvu listí a mulče, která brání vysušování půdy při holomrazech, a tak zajišťuje rostlinám vláhu. Proti odvátí listí pomůže posyp přírodního izolantu zeminou.
Do konce února je dobré dokončit prosvětlovací nebo zmlazovací řez okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim a neseřezali je. Stříháme nejprve odolné druhy, u choulostivějších, které přes zimu namrzají, s řezem počkáme.