Koncem zimy nastává doba vhodná pro seřezání okrasných stromů na hlavu. U keřů se pro obdobný postup používá termín na pařez nebo na pahýl a to podle výšky řezu.
Stromy a keře, které lze takto seříznout, reagují růstem bujných výmladků, které se v zahradách mohou stát výrazným okrasným prvkem. Na vrbách (Salix) a svídách (Cornus) pak narůstají výrazně živě zbarvené pruty.
Pruty opadané svídy bílé odrůdy Sibirica září karmínovou barvou; foto Shutterstock
Razantní řez na hlavu, resp. na pařez se používá také u solitérních dřevin v zahradách kvůli neobvyklému efektu. Na mladých výhonech se tvoří výrazně zvětšené listy. Jde o dřeviny, jako je pajasan (Ailanthus), javor (Acer), blahovičník (Eucalyptus), paulovnie (Paulownia), dřišťál (Berberis), ruj (Cotinus), pustoryl (Philadelphus), bez (Sambucus),
Listy narůstající na mladém výhonu pajasanu; foto Shutterstock
Důvodem řezu bývá i záměr výrazně omezit velikost koruny stromu či keře. Upravuje se tak moruše (Morus), líska (Corylus), paulovnie, platan (Platanus), lípa (Tilia), ap.
Vegetační klid dřevin se přehoupl do druhé poloviny. Je čas zmlazovat a prosvětlovat keře, které nekvetou časně zjara. Které řežeme v zimě?
Krátce před novým vegetačním růstem nastává nejvhodnější období pro přesazování pokojových květin. S prodlužujícím se dnem se aktivují do nové sezony.
Nehrozí-li silnější mrazy, upravíme řezem jednoleté výhony keřů a polokeřů kvetoucích v létě a časně na podzim. Též hortenzie latnaté.
Do konce února dokončíme prosvětlovací nebo zmlazovací řez odolných okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim, ale neseřezali jsme je
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
