Vysazujeme jak dřeviny s balem, tak po opadu listů i prostokořenné. První půlka měsíce nás potěší barevností listí. Mráz a vítr podívanou ukončí.
Nejkrásněji červeně a ohnivě barví třeba loubince (Parthenocissus), z javorů například javor cukrový (Acer saccharum) nebo z těch křovitých javor ginnala (Acer ginnala). Z větších exotů pak ambroň západní (Liquidambar styraciflua).
Loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia); foto Shutterstock
Žlutě, pak barví listy některé kultivary vilínů (Hamamelis) a ze stromů asi nejkrásněji ořešák černý (Juglans nigra). Také plody nabízejí variace barev a za zmínku stojí révovník Bodinierův (Ampelopsis bodinieri), který má pro Středoevropana nezvyklou barvu plodu, tyrkysově modrou.
Vysazené dřeviny mají na podzim jen jeden cíl – zakořenit. Nemusí vydávat energii do nadzemních částí jako na jaře. Navíc je podzim příznivější i díky srážkám. Zpravidla prší víc než na jaře.
Někdy se kořeny chovají ve výsadbové jámě podobně jako v květináči; nechtějí růst mimo ni.
Jámy pro výsadby vykopeme větší, optimálně 3–5krát širší než je průměr balu. Kořeny pak porostou rychleji, což je důležité. Rýčem narušíme i stěny jámy, aby kořeny posléze snadno pronikly do okolní zeminy.
Jámu vykopeme raději větší než menší; foto Shutterstock
Dřeviny občas zaléváme, zvláště pokud je sucho.
Po výsadbě řežeme dřeviny tak, abychom vyrovnali velikost podzemní a nadzemní části. Jiný řez v tomto období neprovádíme. Dřeviny jsou stále v dormanci.
Jiná situace je u záhonových růží, které lze mírně zkrátit a podle počasí v druhé polovině měsíce na zimu zakrýt u báze zeminou. Při řezu růží ponecháváme tzv. čípky.
Většinu tzv. přenosných rostlin, jako jsou citrusy, oleandry, olivovníky, rozmarýny, fuchsie, palmy a další, stěhujeme k zimování podle aktuálního vývoje počasí. V ideálním případě do světlé místnosti s teplotami 5–8 °C. Při zimování v těchto teplotách výrazně omezíme zálivku, aby neuhnívaly kořeny.
Málokterá skupina sukulentních rostlin je jedněmi tolik opěvovaná pro svou krásu a jedinečnost a druhými tolik zatracovaná pro odlišnou kulturu i pěstování.
V říjnu naposledy v roce mohou zahradu zdobit rozkvétající rostliny. Brzy však odkvetou kvůli rychle se snižujícím teplotám. Poslední květy pak zničí první podzimní mrazíky.
Pokračujeme ve sklizních a pečujeme o rostliny, abychom je udrželi co možná nejdéle. Můžeme ještě vysévat kozlíček polníček a špenát na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.
Vyrovnané počasí minulých dvou tří měsíců končí. Proměnlivost října je téměř aprílová, navíc i dlouhodobější. Střídavá a pestrá pohoda nástupu podzimu odchází.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
