
V teplejších oblastech rozkvétají první jarní květy zpravidla koncem února. Při aktuálně chladnějším počasí se květy objeví v březnu.
K těm, které přinášejí jaro, patří květy dřevin: lýkovce jedovatého (Daphne mezereum), svídy dřínu (Cornus mas), lísky (Corylus) a vrby jívy (hodná doporučení je Salix caprea Mas).
Z trvalek kvetou již všechny druhy čemeřic (Helleborus). Spolehlivě již v únoru vykvétá hlaváček amurský (Adonanthe syn. Adonis amurensis). Kvetou také polštářové prvosenky (Primula).
Na slunných a vyhřátých místech bohatě kvetou drobné cibulnaté a hlíznaté květiny: sněženky (Galanthus), bledule (Leucojum), talovíny (Eranthis hyemalis), krokusy (Crocus), ladoňky (Scilla), ladoničky (Chionodoxa), modřenky (Puschkinia), ocúnovce (Bulbocodium), cibulnaté kosatce (Iris bakeriana, I. histrioides, I. danfordiae).
Vytrvalá hlíznatá rostlina talovín zimní (Eranthis hyemalis) je známa i pod názvem zlaťák předjarní; foto Pixabay
Pro první kvetení potřebují trvalky nezamrzlou půdu. Vrátí-li se koncem zimy mrazy, rostliny relativně dobře chrání buď sníh, nebo spadané listí. Pokud jim ani jednu z variant přirozeného pokryvu nemůžeme poskytnout, je vhodné zasypat půdu kolem nich kvalitním čerstvým nebo hrubým kompostem. Poskytneme jim tak ochranu před vymrznutím a zároveň i hnojení pro lepší růst v pozdějším období.
Dobrá chuť plodů jahod není jen odrůdovou záležitostí. Velký vliv má také zálivka, kdy pokud více zaléváme (nebo více v tomto období prší), plody přerůstají a jejich chuť je mdlá až fádní. Pokud dostatečně neprší nebo za přísušku, postačí jahodám zálivka