Čím osadit rašeliniště? Gruntem je rašeliník, pýchou masožravky
23. 8. 2022Rašeliniště vyvolává emoce jako dům. Musí se postavit, ale zabydlování jeho zelených obyvatelek už je pro pěstitele vzrušující odměnou.
Od konce července do konce září se můžeme věnovat dělení a sázení kosatců (Iris). Měli bychom však vědět, kdy kosatec kvetl.
Nejvhodnější letní doba pro výsadbu jednotlivých druhů kosatců nastává asi čtyři měsíce po jejich odkvětu.
Všechny kosatce můžeme vysazovat na jaře, jakmile rostliny začnou rašit, zpravidla koncem března nebo začátkem dubna. Praxe se však liší a to z dané příčiny. Největší nabídka kosatců bývá na trhu až v létě. Proto se kosatce obvykle vysazují koncem léta.
Jarní i letní doba přesazování souvisí buď s ukončením dormance (na jaře), nebo s přestávkou v růstu, která u kosatců bývá po odkvětu. Kosatce začínají tvořit nové kořeny a narůstat koncem léta.
Všechny skupiny bradatých kosatců vysazujeme v létě během července a srpna, aby rostliny stihly před zimou zakořenit. Bez toho by je ze země vytáhl mráz a rostlina by zahynula.
Bradaté kosatce mají rády lehkou vápenitou půdu. Proto do ní před výsadbou zapravíme trochu mletého vápence a zlehčíme ji jemným štěrkem.
Kosatce vysazujeme tak, aby vrchní část oddenku byla na slunci a mírně na hrudce. To pomůže proti vodě, ve které by kořeny shnily.
Před výsadbou sestřihneme listy do vějíře až na 15 cm, abychom snížili odpar vody před zakořeněním rostliny.
Kořeny mají být volně rozloženy, neměly by být při výsadbě ohnuté. Rostliny zaléváme do doby, než se o vlhkost, obvykle v září, postará příroda. To platí pro všechny skupiny kosatců.
Bezbradkové kosatce vysazujeme, až když je půda chladnější, tj. koncem srpna a v září. Rostliny všech bezbradkových kosatců upravujeme podobně jako bradaté, tj. seřízneme jim listy na cca 15 cm. Zkontrolujeme kořeny, které udržujeme vlhké a vláčné. Špičky kořenů nesmí zahnívat.
Jako první z této skupiny se koncem srpna vysazují spurie, které vyžadují slunné stanoviště a těžší a výživnou půdu. Oddenek by měl mít dobře vyvinutý vrcholový pupen, který nastartuje růst kosatce na jaře. Vysazujeme je tak, aby byl oddenek překryt asi 5 cm zeminy, která časem slehne na cca 3 cm.
Spurie si musí zvyknout na nové stanoviště, pak na něm vydrží i 10 let. Musíme však počítat s tím, že se rychle rozrůstají; to znamená najít pro ně prostor a nejlépe pak nežádoucí části rostliny raději odstraňovat než rostlinu stále přesazovat.
Sibiřské kosatce vysazujeme do normální, ne příliš lehké půdy. Oddenky sázíme se 3–5 narašenými bočními pupeny. Slabší rostliny přesazování nemusí přežít. Rostlina musí mít vláčné kořeny bez zahnívajících špiček. Sázíme cca 3 cm hluboko. Při vysazování můžeme kolem kořenů upravit substrát, pokud je to třeba.
Kyselost u kořenů by měla být až pH 5.
Japonské kosatce je vhodné vysazovat do sníženého terénu či prohlubní. Vykopeme hlubší jamku. Na dno nasypeme lžičku síranu amonného, pak sázecí lopatku vlhké rašeliny, kterou důkladně zalijeme a na ni rozložíme kořeny rostliny – větší sazenice. Zasypeme je směsí zeminy a rašeliny. Oddenek zasypeme 3 až 5 cm zeminy tak, aby i pak byla rostlina trochu v důlku. Japonské kosatce je vhodné mulčovat. Důkladně zaléváme!
Jako poslední vysazujeme ty, které kvetou nejdříve – cibulkové kosatce. Cibulky před výsadbou namoříme proti bakteriózám a houbovým chorobám. Při výsadbě nesmíme poškodit jejich masité kořeny.
Kosatčíky vysazujeme raději až v listopadu, aby rašily později a abychom tak předešli jejich poškození jarními mrazíky. Cibulkové kosatce jsou často napadány bakteriózami, preventivní ošetření je nezbytné.
Foto autor
Rajčata, papriky, cukety a další zeleninové plody sklízíme průběžně tak, aby je nepoškodily první mrazíky.