Za tepla a bezvětří cítíme vytouženou směs jarních vůní – země, pryskyřice, lesa, dřeva a především květů dřevin a květin.
Všudypřítomná svěží zeleň rozvíjejících se listů dřevin a bylin se barví rozkvétajícími květy a po každém dešti je stále lépe uklizeno a čisto, jako by ani nikdy žádná šedá zima nebyla. Ráno nás probouzí veselý ptačí cvrkot a den se prodlužuje.
Sortiment kvetoucích dřevin se rychle rozšiřuje: Přibývá okrasných dřevin, nízkých trvalek a zejména skalniček, začínají kvést dvouletky – macešky (Viola), sedmikrásky (Bellis) a chejr vonný (Cheiranthus cheiri).
Z dřevin jsou v tomto období nejvýznamnějšími: zlatice (Forsythia), jejímž rozkvětem začíná fenologické jaro, dále kdoulovec (Chaenomeles), meruzalka krvavá (Ribes sanguineum), šácholan Soulangeův (Magnolia soulangiana), zákula (Kerria japonica), třešeň pilovitá – sakura (Prunus serrulata), rozkvétají první rané pěnišníky (Rhododendron x praecox) a další.
Nakvétající koniklec velkokvětý; foto Petr Hanzelka
Z trvalek je typickou ozdobou jarní skalky koniklec (Pulsatilla), iberky (Iberis saxatillis a sempervirens), v záhonech rozkvétá vděčný stále zelený badan (Bergenie), tařice (Aurinia saxatilis), tařinka (Alyssum), pupkovec (Omphalodes), kamzičník (Doronicum) atd.
Z cibulovin je největší zastoupení narcisů, tulipány kvetou v druzích od botanických (Tulipa tarda, T. biflora, T. praestans, T. uruminensis, T. turkestanica) až po velkokvěté a prošlechtěné (Tulipa kaufmanniana, T. fosteriana, T. gregii, T. eichleri). Kvetou hyacinty a řebčíky královské (Fritillaria imperialis).
Řezem ovlivníme velikost růžových květů: Při hlubším řezu naroste sice méně výhonů, ale budou silnější a květy větší.
Rok co rok se alternativní ochrana rostlin snaží vylepšovat zásahy proti škůdcům tak, aby plodiny byly lépe chráněny a živočichové nestrádali vedlejšími účinky přípravků.
Nastává aprílové počasí: vyšší teploty, deštivo, slunečno, větrno, chladno, přeháňky. Počasí ovlivňují časté vpády arktického vzduchu.
Výhodné je předklíčení begonií a to na sucho při teplotě 15–20 °C, ve tmě. Zhruba po jednom týdnu se na plošší straně hlízy objeví malé puky.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
