Ryby přezimující v zahradním jezírku potřebují kyslík, který do vody proniká hladinou. Během zimy je třeba dávat pozor, aby nezamrzla.
Hladinou také odcházejí plyny, které se pod hladinou tvoří a pro vodní živočichy jsou škodlivé. Proto na zimu mj. neodřezáváme ani stonky rostlin, jako je například dutý rákos. Přispívají k výměně plynů a narušují tvořící se vrstvu ledu. Při silnějších mrazech je však třeba i vodní rostliny zabezpečit před vrstvou ledu, která by je poškodila.
Při slabších mrazech ubrání hladinu před zledovatěním volně plovoucí svazek větví. K témuž účelu poslouží plováky z pěnového polystyrenu.
Plovák proti zamrzání jezírka
Když hladina zamrzne, musíme v ledu vytvořit otvor pro okysličení vody a únik plynů a udržovat ho nezamrzlý. Led můžeme šetrně rozrušit horkou vodou nebo žhavým železem; přezimujícím živočichům tím výrazně pomůžeme.
Hladinu pak zakryjeme polystyrénovými deskami, kusy prken nebo svazky větví. Pod deskami voda nezamrzne nebo se tvoří jen slabá vrstva ledu. K dispozici jsou i různé elektrické přístroje pro čeření hladiny, ke vzduchování, ohřívání vody apod.
Sněží-li v prosinci v nížinách, většinou tam sníh dlouho nevydrží. V ovocné zahradě tak lze dodělat, co jsme nestihli. Horské zahrady už většinou odpočívají.
Plánujeme-li treláž či jiné konstrukce pro okrasné rostliny a zeleninu, využijeme zimu k jejich zhotoven. Nebo připravíme jen díly, které na jaře sestavíme.
Některým druhům zpěvného ptactva můžeme přichystat hostinu na míru, například s rozinkami nebo ořechovými jádry, jiné potěšíme bobulemi z keřů a stromů.
V tuzemských zahradách a sadech se brkoslav objevuje jen v některých letech. Zimní přílet hejn těchto ptáků závisí hlavně na úrodě plodů v jejich domovině.
První polovina září je příznivým termínem pro výsevy bílé jarní cibulky, rukoly a dalších salátů pro postupné sklízení mladých lístků.
