Odrůdy růží vhodných k řízkování, jak na to
18. 6. 2024Pohled na krásné růže nás vede k myšlence si je namnožit. Mnoho dřevin jde řízkovat snadno a rychle, ovšem u růží to není tak jednoduché.
Kvetoucí zahrada po celou sezónu? Klíčem je správné načasování jednotlivých prací. V červenci bychom se měli zaměřit na množení rostlin nebo jejich výsadbu.
Začátek července je vhodný čas k množení růží řízkováním. Zvláště polyantky a pnoucí růže se dříve pěstovaly takřka výhradně z řízků. Dnes se tento jednoduchý způsob rozmnožování používá méně často, protože štěpované růže na vhodné podnoži rostou bujněji a více kvetou. Z bylinných řízků můžeme růže množit v době, kdy jsou letorosty vyzrálé. Řízky řežeme běžným způsobem, ze střední části výhonů se 2 až 3 listy, na každém ponecháme obvykle 1 až 2 páry listů.
Řízky pícháme do směsi rašeliny a písku. Zakoření za několik týdnů a ujmutí bývá až 90%. Výsledky můžeme ještě vylepšit, když spodní seříznutý konec řízku ponoříme do práškového stimulátoru a horní konec zatřeme proti vysychání latexem nebo štěpařským voskem. U takto vypěstovaných rostlin bývá obtížnější přezimování. Nejlépe zakořeníme řízky v květináčích, které na zimu založíme do hlubokého, nepromrzajícího pařeniště nebo do studeného skleníku. V zahrádkářské praxi se osvědčilo přikrýt kořenící řízek sklenicí na zavařování.
Macešky (Viola) jsou nejoblíbenějším druhem dvouletek. Nyní je čas na výsev rostlin, které jsou určeny pro výsadbu záhonů a truhlíků v předjaří. Základem našeho úspěchu je výběr vhodné odrůdy. Ten se odvíjí od toho, zda přezimujeme rostliny venku na záhoně, nebo v temperovaném skleníku. Klasické nehybridní odrůdy byly šlechtěny na mrazuvzdornost, a proto jsou vhodné pro vysazení na zásobní záhon, odkud je v předjaří přesazujeme na konečné stanoviště.
Jejich vypěstování je jednoduché, ale rostliny mají přezimováním poškozené listy a nejsou tak vzhledné. Hybridní odrůdy s obřím květem musíme přezimovat v bezmrazém skleníku. Rostliny v něm můžeme přikrýt netkanou textilií. Již začátkem února začnou rostliny nakvétat. Při slunných dnech musíme skleník větrat, tak aby v něm nestoupla teplota nad 10 °C. Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro dobré přezimování je dokonalé prokořenění květináčů, v kterých rostliny pěstujeme. Nadzemní část rostliny roste v předjaří přímo před očima, ale malý kořenový systém se dohání obtížně.
Od poloviny července do poloviny srpna je nejvhodnější období pro přesazování a dělení kosatců. Odrůdy kosatce bradatého (Iris barbata) pěstujeme na stanovišti tři až čtyři roky. Staré rostliny jsou ve středu bez výhonů a vypadají nevzhledně. Musíme je po odkvětu zmladit, tedy přesadit a rozdělit na více rostlin.
Množení kosatců provádíme pomocí ztloustlých oddenků rostoucích mělce pod povrchem půdy. Celý trs opatrně vyryjeme pomocí vidlí, nebo rýče z půdy. Nadzemní část zkrátíme nůžkami na zhruba 10 cm. Pak vybereme nejlepší části rostliny, tak aby každá část měla dvou až tříčlánkový oddenek. Nadbytečné články oddenku hladce odřízneme, kořeny zkrátíme a poškozené odstraníme zcela. Řezné plochy necháme zaschnout do druhého dne, možné je i ošetření drceným dřevěným uhlím. Těmito opatřeními minimalizujeme možnost zahnívání řezných ran. Při výsadbě kořeny pravidelně rozložíme do stran a přihrneme zeminou. Správná hloubka nasazení je taková, aby horní část oddenku vyčnívala nad povrchem půdy. Vydatně zalijeme a je hotovo, zahrada rozkvete dalšími elegantními květy kosatců.
Vysazujeme cibuloviny kvetoucí na podzim, především šafrány (Crocus). Krokusům vyhovuje propustná humózní půda a slunné nebo polostinné stanoviště. Cibulky sázíme do hloubky 5 až 10 cm podle jejich velikosti. Půdu, kterou budeme cibulky zahrnovat, smícháme s proleželým kompostem a pískem. Vhodné druhy jsou šafrán sličný (C. speciosus), C. longifolius, C. nudiflorus a další. Další cibulovinou je lužanka (Sternbergia).
Přesazujeme ji každý třetí až čtvrtý rok, a to tak, že cibule vyjmeme a vysadíme na připravený záhonek 10 až 12 cm hluboko do menších skupin. Nesmíme také zapomenout na ocún (Colchicum cilicium), který je sice jedovatý, ale velké květy jsou podzimním šperkem zahrady.
Foto Shutterstock
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?