Jak se zbavit plevele s menší námahou? Kdy nejlépe plít, jaké nářadí použít, co s vytrhaným plevelem a jak pomáhá mulč.
Pletí nemusí znamenat dokonale čistý záhon. Plevel můžeme odstranit jen tam, kde skutečně překáží, nebo ho využít jako přirozený mulč. Důležité je vědět, kdy zasáhnout, jaké nářadí použít a jak si práci co nejvíce usnadnit. Radí odborník ČZS Ing. Ivan Dvořák:
„Já pleji spíše rostlinky větší, když jdou dobře podrýt. Když není třeba plevel odstraňovat, zůstane v meziřadí jako mulč. Uschne. Pokud je půda v záhonu živá, jsou v ní dešťovky, po zalití se budou snažit rostlinky zatáhnout do země. Když plevel v meziřadí zůstat nemůže, snadno ho, ještě čerstvý nebo jen mírně zavadlý, vyhrábneme hráběmi. Ručně dopleji jen nejbližší okolí vysetých nebo vysazených rostlin“.
Ostrá motyčka odřízne plevel těsně pod povrchem půdy.
„Srdcovka, motyka ve tvaru srdce, je dobrá na brázdy, přihrnování brambor, popřípadě jiné zeleniny a na hlubší kypření. Na plevele jsou lepší motyčky, které odřezávají rostlinky od kořenů, tzv. šintovačky neboli plecí rámečky, tedy motyčky s rovným spodkem želízka. Já rád pracuji právě s plecím rámečkem. Stačí ho táhnout těsně pod povrchem země a odřezává vše, co mu přijde do cesty. Aby fungoval, musí mít ostré želízko. Tak jako každá jiná motyčka, kterou používáme“.
„Plevele můžeme nechat ležet na záhonech, mohou sloužit jako mulč. Nesmí ale být v plném květu nebo odkvétající. Plevele často mají schopnost z vody v nati dotáhnout alespoň některá semínka do klíčivého stavu a zaplevelili bychom si záhon do příštího roku“.
Plevel v meziřadí nemusí vždy skončit v kompostu.
„Když nestíháme, počkáme, až plevel naroste tak, aby se dobře trhal. Před pletím pořádně zalijeme, aby se dobře trhal i s kořeny. Tak odstraníme jak vysoké plevele, jako jsou merlíky, lebedy, laskavce nebo pěťoury, tak i ty plazící se – rosičku, šruchu, ptačince nebo šťavele“.
„Podmínkou rychlého pletí je rovný řádek výsevu nebo výsadby a vzdálenost řádků přizpůsobená šířce nářadí. Pro motyku nebo plecí rámeček široký 10 cm je nejlepší vzdálenost řádků 23 nebo 33 cm. Jednou okopeme tam, podruhé zpátky a u rostlin necháme asi 1,5 cm, kterou jsme neokopali, abychom rostliny nepoškodili. Ta se snadno vypleje. Když bude pro nářadí široké 10 cm meziřadí 25–28 nebo 35–38 cm, musíme okopat ještě jeden úzký pruh. Dvakrát zbytečně kopeme do jednoho místa“.
Mulč pomáhá omezit růst plevelů a udržet půdu déle vlhkou
„Když chceme bránit plevelům mulčováním, musí být mulč hustý, aby plevele snadno neprorůstaly. Povrch nakypříme a položíme mulč – slámu, seno, mladý kompost, nadrcené větvičky i s listy, plevele bez kořenů, štěpku, kůru a další materiály podle kultury. Zaléváme tak, aby si mulč nesedl, nebo ho po plošné zálivce načechráme. I když plevele prorůstají, jsou slabé a tenké, protože jim chybí světlo, a lépe se likvidují. Vytrvalé plevele po několikerém odříznutí od kořenů či oddenku slábnou a dají se významně omezit“.
Foto Shutterstock
Kopřivy, pampelišky nebo mák vlčí nejsou jen plevel. Zjistěte, co jejich výskyt napovídá o vlastnostech půdy na vaší zahradě.
Známe je jako plevele, ale mohou dobře posloužit buď jako koření v pokrmu, nebo jako léčivka ve formě čaje či obkladu.
Mech, ale především plevel dokáže potrápit každého, kdo má kus zelené plochy u domu. Jak jeho výskyt co nejvíce eliminovat?
Jistě namítnete, že ne každý plevel je jedlý. Přesto zbyde škála rostlin, na kterých si pochutnat můžeme. A ještě prospějeme svému zdraví.
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.
A co slimáci schovaní pod mulčí?
Slimáka jsem v zahradě neviděl snad tři roky. Občas v trvalkách domečkoví, ale ti do zeleniny nelezou, je jim dobře v divočině okrasných záhonů. I.Dv.