
Které květiny jsou vánoční a co napovídají jejich barvy?
26. 11. 2021Květinovou vánoční módu odedávna ovlivňují rostliny, které ve vánoční době kvetou, mají hezké plody nebo se dají přirychlit.
První vánoční stromy byly honosně zdobené, až třímetrové jedličky a smrky. Brzy však převládly stromky nižší. Z ozdob se staly miniatury.
Velké vánoční stromy byly ozdobeny zlacenými řetězy, zlatými a rudými stuhami, látkovými a papírovými květy, jablíčky a zlacenými ořechy, šiškami, vzácným cizokrajným ovocem, například datlemi, a zažehnutými svícemi. Zámecké prostory a místnosti měšťanských domů měly vysoké stropy, a tak se tam velké stromy pohodlně vměstnaly.
První vánoční strom v Čechách ozdobil v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich ve svém zámečku Ztracená varta v Praze Libni.
S tím, jak se postupně vánoční stromky zabydlovaly v městských bytech a ve venkovských chalupách, musely se i snížit. Místnosti byly malé a stropy nízké. Z novinových zpráv se dovídáme, že v roce 1843 byly v Praze a větších městech vánoční stromky již běžným předvánočním artiklem.
Někdy se stromečky zavěšovaly za stropní trám a to špicí nahoru nebo i dolů. Malé stromky se zasazovaly do kameninových nebo litinových hrnců vyplněných hlínou, případně do starých hmoždířů. Někde se zapichovaly i do seříznuté řepné bulvy. Teprve později se dávaly do dřevěných křížů a jiných stojánků.
Stromky se zdobily především pro radost těch nejmenších. Ozdoby na stromcích byly menší, zpravidla doma vyrobené. Byly to vyřezané hračky, staré betlémové figurky, ozdoby z ořechů, řetězy z papíru, šišky přírodní nebo obalené v mouce. Když děti odrostly, tak se starší lidé spokojili s malým stromečkem nebo jen s ozdobenou větví.
Malé stromky, větvičky jehličnanů nebo ozdobené trnkové větve jsou oblíbenou dekorací i dnes, protože v prostorách panelových bytů není místa nazbyt. Ale ozdoby už zůstávají zpravidla velké.
Stojí však za připomenutí, že v minulosti vznikaly drobné ozdoby z nejrůznějších materiálů. Tyto miniaturky zdobily stromeček, malou větvičku nebo se používaly jako dekorace. Nejtitěrnější ozdoby i dnes zaujmou svou originalitou.
Z dřevěných korálků lze vyrobit minikouličky. Z nařezané kulaté hůlky uděláme bubínky nebo z kousku prkénka vyřežeme lupénkovou pilkou domečky, prasátka, panáčky pohádkové bytosti nebo ptáčky.
Drobné šišky, malé oříšky, žaludy a kaštánky skýtají také nepřeberné možnosti.
Vedle klasických lodiček můžeme z kůry vyřezat i originální ozdůbky na větévku nebo postavičky do malého betléma.
Ze slaného, vizovického nebo chlebového těsta lze vyrobit úžasné figurky nebo ozdůbky k zavěšení. Tak bychom mohli pokračovat s kukuřičným šustím, slámou, papírem nebo ozdobami z obyčejných brambor.
Kašpárci vyrobení podle historických předloh. Po zatáhnutí za provázek rozhazují rukama a nohama.
Kůru si naštípeme na tenké plátky, nakreslíme na ni siluetu ozdoby nebo zvířátka a vyřízneme nožem nebo lupénkovou pilkou.
Ozdobu dotvoříme ostrým nožíkem nebo řezbářskými dlátky. Nahrubo opracované ozdoby snadno obrousíme dohladka skelným papírem. Hotové ozdoby můžeme přestříkat matným bezbarvým lakem. Pak navrtáme dírku a do ní vložíme a zalepíme zavěšovací nit.
Když je někdo opravdu zručný může si vyrobit miniaturní panenky, panáčky, kašpárky, kominíčky nebo čertíky.
Miniaturkou se může stát i loutkové divadélko s kulisami od Mikoláše Alše.
Protagonisté pohádky O perníkové chaloupce v miniatuře divadélka. Také tak vznikaly dobové vánoční dekorace.
Lodička s anděly vyrobenými z pštrosího peří.
Foto autor
Pod sklo – do skleníku, pařeniště nebo na jiných vyhovujících místech, můžeme začít vysévat letničky vyžadující kratší dobu předpěstování: letní astry (Callistephus), afrikán (Tagetes), plamenky (Phlox drummondii), ostálky a další.