Václav Větvička o stříbřitých zahradách a špercích z jinovatky
26. 1. 2023Třeba takové trávy, ponechané neuklizené, neseřezané na svém místě. Jejich trsy za jedinou noc se převléknou do stříbřitých krajek.
Tradice a zvyky, které doprovázejí Štědrý den dodávají sváteční atmosféře to pravé vánoční kouzlo.
Domov by měl být čistý a připravený na sváteční chvíle, což je tradičně úkol hospodyněk. Dopoledne se rodina věnuje zdobení vánočního stromečku. Tato tradice se liší rodinu od rodiny, v některých domácnostech ho zdobí už s předstihem. Ozdoby se na stromek věší postupně a na závěr přichází symbolický moment – umístění špičky, což bývá čestný úkol pro hlavu rodiny.
Podle tradice by se měl přes den držet půst – nejen kvůli duchovnímu rozměru, ale také kvůli příslibu kouzelného zlatého prasátka, které má večer spatřit jen ten, kdo vydržel nejíst.
Štědrý den je zkrátka časem, kdy tradice, rodinná pohoda a kouzelná atmosféra naplno propojují srdce všech zúčastněných.
Vzduchem se mezitím line vůně purpury (aromatická směs koření, dřevěných smolných pilin a vonných bylin), vánočních františků (směs namletého dřevěného uhlí a kadidla) nebo jehličí. I když má každá rodina své zvyklosti, Štědrý den je vždy spojen s výjimečnou atmosférou. Někdo vyráží do kostela podívat se na jesličky nebo si zazpívat vánoční koledy, jiní se scházejí s širší rodinou.
Tradičním zvykem je také návštěva hřbitova, kde lidé vzpomínají na své blízké, kteří už nejsou mezi námi. Jiné rodiny chodí na procházku do lesa, kde nezapomínají přilepšit lesní zvěři, třeba kousky jablek, mrkví. Ti, kteří zůstávají doma, si zase užívají pohádky, cukroví a pomalu se naladí na večerní slavnostní chvíle.
Štědrovečerní večeře začíná s první hvězdou, která se objeví na obloze. Stůl je slavnostně prostřen a pod každý talíř se tradičně vkládají kapří šupiny. Ty si pak někteří schovávají do peněženky jako symbol bohatství a přání, aby je po celý rok provázela finanční hojnost. Na stole bývá vždy o jeden talíř více – připravený pro nečekaného hosta. Tento zvyk připomíná důležitost pohostinnosti a ochoty sdílet radostné chvíle i s cizími lidmi.
Tyto tradice, které se dědí již po generace, dodávají Štědrému večeru výjimečné kouzlo a připomínají, jak důležité je trávit sváteční chvíle v kruhu svých nejbližších.
Během večeře se drží různá pravidla, která mají zajistit štěstí a zdraví v nadcházejícím roce. Například se nesmí vstát od stolu, aby se předešlo smůle. Lokty položené na stole předpovídají bolavé ruce, kopání do stolu zase bolavé nohy. Foukat do horkého jídla zase prý přináší bolavá ústa.
Štědrovečerní menu bývá tradičně v podání rybí polévky, smaženého kapra a bramborového salátu. A jako sladká tečka se často podává jablečný závin nebo jiný vánoční dezert.
Po večeři se napětí v domácnosti zvyšuje. Všichni netrpělivě čekají, až zazvoní zvoneček – tajemný signál, že Ježíšek přišel. Čekání si můžeme zkrátit tradičními zvyky, které vnesou do domácností tajemnou atmosféru. Každý z těchto zvyků totiž nese poselství a dává možnost nahlédnout do budoucnosti.
Po večeři si každý vezme jablko a překroj ho napříč. Pokud se v jádru objeví krásná hvězdička, znamená to, že nás v příštím roce čeká štěstí a zdraví. Jestliže se však ukáže křížek, přináší varování před nepřízní osudu.
Lití olova je jedním z nejstarších štědrovečerních zvyků. Roztavené olovo se nalije do studené vody, kde okamžitě ztuhne do nejrůznějších tvarů. Z těchto odlitků se pak hádá budoucnost – třeba kdo bude mít štěstí, lásku, nebo co ho v roce následujícím čeká.
Z ořechových skořápek se vyrobí drobné lodičky se svíčkami, které se vloží na vodní hladinu v míse. Směr, kterým se lodičky vydají, má symbolický význam. Drží-li se při kraji, zůstane jejich majitel doma. Pokud odplují do středu, čeká jejich „kapitána“ cesta do světa.
Tento zvyk patří zejména svobodným dívkám. Ty se postaví zády ke dveřím a hodí svůj střevíc přes rameno. Pokud špička boty směřuje do místnosti, dívka zůstane doma. Pokud ukazuje ke dveřím, můžeme očekávat stěhování nebo dokonce svatbu.
Štědrý večer je tím nejkrásnějším okamžikem roku – chvílí, kdy se plní přání, tradice ožívají a rodina tráví společný čas společně. Užijte si ho se svými nejbližšími!
Foto Shutterstock
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.