Šumivé víno patří k oslavám na celém světě. Perlení bublinek lahodí oku a rozvíjí aroma. Oblibě šumivých vín odpovídá i jejich rozmanitá nabídka.
Zatímco klasická šumivá vína vznikají postupně fermentací, tzv. perlivá vína jsou nasycena oxidem uhličitým.
Champagne vyniká originalitou místa svého původu i používaných odrůd; foto Shutterstock
Šumivá vína mají doporučené teploty k servírování podle jejich kategorie:
Počítá se s tím, že po nalití do sklenice se nápoj ohřeje přibližně o 2 °C. Proto se mají šumivá vína podávat v tzv. chladiči na víno (naplněném ledem, vodou s trochou soli, která podpoří proces chlazení). Chladič je vhodné podložit táckem a plátěnou podložkou (ubrouskem), který zachytí srážející se kapky vody na nádobě.
K doporučovaným pomůckám patří i sklenice vhodné pro šumivé víno. Většinou jde o typ skla zvaný flétna, ve hře jsou však i originální sklenice doporučené výrobcem té které značky.
Vystřelovat zátku a třeba i polovinu obsahu láhve k tomu má své vysvětlení v bujarých oslavách a třeba i v tradici automobilových závodů.
Šumivé víno vykazuje tlak jako pneumatika u automobilu. To je důvod, proč zacházet s lahví před otevřením opatrně.
Doma si obvykle chceme vychutnat dobré pití a tomu sluší soustředěné i opatrné otvírání lahve. Odstraníme hliníkovou fólii záklopky. Poté uchopíme láhev, palcem tlačíme shora do korku směrem k hrdlu láhve, abychom zachytili případné samovolné uvolnění. Současně uvolníme drátěný košíček: Stahovacím drátkem šestkrát otočíme, roztáhneme košíček a sejmeme ho z korku.
Při odstraňování drátěného košíčku jistíme palcem polohu korkového špuntu v hrdle; foto Shutterstock
Při uvolňování korku držíme láhev jednou rukou shora v plátěném ubrousku či v utěrce a druhou rukou otáčíme láhví. Po uvolnění korku z hrdla, následuje kontrola (pravého) korku čichem. U šumivých vín, stejně jako u tichého vína, se mohou vyskytnout vady korku. Otřeme hrdlo, stejně jako u tichých vín.
Víno nalijeme slabým proudem do flétnové sklenice, kterou držíme nakloněnou směrem k lahvi. Můžeme tak lépe kontrolovat perlení. Doporučuji držet nakloněnou sklenici za nožku v ruce a pomalu nalévat. Při nalévání do sklenic položených na stole musíme být opatrnější. Je vhodné naplnit všechny sklenice (zejména při slavnostních příležitostech) a poté pozvednout k přípitku (do 2/3 naplněné sklenice) současně.
Po uvolnění košíčku se zátka může dát do pohybu; foto Shutterstock
Sabráž (z franc. sabrage) – useknutí hrdla láhve šavlí – vznikl ve Francii v době Napoleona Bonaparte, a jeho vojáků). Později si sabráž osvojili v Rusku. Jde o show, vizuální efekt
Aby bylo možné sabráž realizovat, potřebujeme šavli a šumivé víno vychlazené na 4–5 °C. Drátěný košíček je nutné uvolnit. Láhev se při sabráži drží v předpažení (od těla, aby nedošlo ke zranění), v úhlu cca 45 ° (stejně jako u běžného otevírání). Rychlý švihem ostřím čepele po švu lahve směrem k prstenci u hrdla láhve lze dosáhnout čistého odseknutí ústí lahve a hned je možné víno nalévat do sklenic. Při nesprávném postupu a neopatrnosti se však nedá vyloučit riziko zranění.
Korek a střep hrdla po sabráži; foto Shutterstock
Šumivá vína můžeme servírovat k mnoha pokrmům a lze je podávat k celému menu od aperitivu až po dezerty.
Champagne jsou vhodným doplňkem k čerstvým ústřicím, kaviáru a dalším mořským plodům.
Šumivá vína se hodí také k vyzrálým sýrům např. Comté. Italská prosecca je zvykem jen tak popíjet pro osvěžení s malými sousty a také k dezertům z ovoce – např. k jablkovému koláči. Alsaské crémanty jsou vhodným aperitivem a také v kombinaci s mořskými plody. Cava se doplňuje s malými tapas a také je vhodným aperitivem a alternativou champagne.
Také tuzemská šumivá vína v kategorii brut jsou vhodným doprovodem grilovaných a pečených ryb a také se mohou párovat se smaženým kaprem. Nasládlé sekty se harmonicky párují s dezerty, ovocnými koláči i drobným čajovým pečivem. Bez suchého šumivého vína si nelze představit carpaccio nebo gravlax z lososa s domácí bagetkou.
Málokterá rostlina má tak široké využití jako kokosová palma, botanicky správně kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera).
Nachlazení a virózy nás opakovaně dokážou přimět, abychom vedle běžně dostupných léků svou výzbroj proti bacilům doplnili něčím ještě osvědčenějším.
„Poskytujeť bílá dužnina plodní, jsouc proniknuta sladce nakyslou šťávou, velice chutné, v tropech značně oblíbené ovoce.“ Tak popsal láhevník v roce 1908 český botanik.
Do této skupiny patří: komule (Buddleja), ořechoplodec (Caryopteris), tavolník (Spirea x bumalda), Pustoryl (Philadelphus) – pokud jsme je již neořezali v předchozím období podle rady z 12. 1. Dále po tomto termínu za vhodného počasí a v období bez
poučné
Tato věta nedává smysl – pokud oběma rukama držím lahev, jak jí zbavím zátky? 🙂
„Při uvolňování korku držíme láhev jednou rukou shora v plátěném ubrousku či v utěrce a druhou rukou otáčíme láhví. „