Na jaro se každoročně všichni těšíme. Vedle jiného i kvůli příležitostem pestřit si jídelníček čerstvou zeleninou a výhonky bylinek z vlastních záhonů.
Projdeme zahradu, ale můžeme zajít i na louku daleko od silnic, a poohlédneme se, které byliny už vystrčily první zelené výhonky. Určitě najdeme mladé listy pampelišek, řebříčku, kopřivy, hluchavky bílé, popence, květy podbělu, sedmikrásek a dalších rostlinek. Také jimi obohatíme talíř o vitaminy, minerály a stopové prvky.
Mini rolády s omeletovou náplní lákají bylinkami i barevností
Stejným způsobem připravíme velkou roládu, jen ji musíme déle péci.
Rolády podáváme s bramborem, zeleninovým salátem nebo bramborovou kaší. Přátele či rodinu můžeme překvapit mrkvovou příloho:
Mrkvové pyré jako příloha k vepřovým roládám s omeletou
Mrkev oškrábeme, nakrájíme na kolečka a na másle osmahneme. Podlijeme vodou nebo vývarem a dusíme do měkka. Rozmixujeme do jemného krému a dochutíme vybranými bylinkami. Ozdobíme křepelčími vajíčky a podáváme. Pro zjemnění můžeme vmíchat dvě lžíce smetany.
Jako přílohu připravit i špenát z listů, které nám zbyly, když jsme plnili rolády. Chuťově je to dobrá kombinace.
Komu rostou na zahradě kopřivy, nahradí listový špenát v roládách mladými kopřivovými listy. Špenát z mladých kopřiv jako přílohu vřele doporučuji. Na jaře jsou kopřivy křehké a nejzdravější, tak toho využijme. Listový špenát použijeme později, kdy už kopřivy budou přerostlé a ztratí křehkost.
Foto autorka
Zdroj Zahrádkář 3/2013
První pokusy s pěstováním hlívy se konaly v 60. letech minulého století v Maďarsku. Nejdříve byla hlíva pěstována na topolových špalcích a pařezech.
Od nepaměti se lidé těšili na jarní bylinky a přidávali je do polévek, nádivek, nákypů, k masu a pod maso, zkrátka kam to jen šlo.
Nádivkou plněné rolády jsou zajímavou variantou, jak připravit velikonoční nádivku s masem. Nádivka uvnitř rolád není tučná ani vysušená.
Kysané zelí sice tepelnou úpravou ztrácí část vitaminů, ale protože jídla z něj jsou tak skvělá, občas nakládané zelí uvaříme nebo zapečeme.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
