Domů » Domácnost » Recepty » Pro zdraví » Vláknina ze záhonu: dříve balast, nyní léčivo nejen proti obezitě

Vláknina ze záhonu: dříve balast, nyní léčivo nejen proti obezitě

Připomeňme si, proč si vlákniny v jídelníčku dnes ceníme. Hodit se mohou také informace o tom, jak vydatně je vláknina zastoupena v různých druzích zeleniny kořenové, luskové, košťálové, plodové, listové, ale třeba také ve slunečnici topinamburu.

V optimální sklizňové zralosti obsahuje kedlubna 2,2 % vlákniny

Nestravitelná vláknina pomáhá se zažíváním

Vláknina, součást potravin rostlinného původu, představuje poměrně složitý komplex látek nestravitelných enzymy lidského organismu, do kterého patří např. celulóza, hemicelulóza, pektiny, gumy, slizy, nestravitelné oligosacharidy, lignin, kutin, třísloviny a také inulin.

Vzhledem k nestravitelnosti byla vláknina v minulosti považována za balast rostlinné povahy, který organismu nedodává ani energii, ani stavební složky. Z potravin se odstraňovala jako zbytečná. Čas však ukázal, že vláknina má v lidském organismu řadu nezastupitelných funkcí.

Pozitivní účinky vlákniny

V zásadě lze vlákninu rozdělit na rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná neboli viskózní vláknina má antisklerotické účinky. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, snižuje však i obsah cukrů v krvi, čímž příznivě ovlivňuje zdravotní stav, především u diabetiků.

Viskózní vláknina váže těžké kovy a odvádí je z těla. Vlastnostem pektinů obsažených ve vláknině a jejich vazbám s dalšími látkami se přisuzuje schopnost snižovat riziko vzniku rakoviny.

Mezi zeleninové druhy bohaté na vlákninu patří také brokolice s obsahem 2,8 %

Význam nerozpustné neboli hrubé vlákniny spočívá především ve stimulaci peristaltických pohybů střev. Zrychluje průchod tráveniny ve střevech, tím se zkracuje doba, po kterou se mohou vstřebávat případné škodlivé (především karcinogenní) látky do organismu.

Vláknina zvětšuje objem tráveniny a snižuje tak koncentraci škodlivin v potravě, čímž opět omezuje jejich vstřebávání. Dostatečné množství tráveniny přispívá také k vhodné konzistenci stolice, která v kombinaci s peristaltickými účinky snižuje riziko vzniku zácpy a s tím spojené choroby a zánětu slepého střeva.

Vláknina jako prevence obezity

Vlastností vlákniny lze využít také k prevenci obezity nebo při její léčbě. Vláknina v rostlinných potravinách totiž obklopuje živiny, a tím zpomaluje a snižuje jejich stravitelnost. V důsledku toho dochází k prodloužení pocitu sytosti a snižuje se energetická využitelnost potravy. Doporučený denní příjem vlákniny je 35 až 45 g vlákniny za den.

Ideální je přijímat potřebné množství vlákniny pravidelně v přirozené formě, např. ve formě celozrnných výrobků, luštěnin, zeleniny, ovoce, brambor aj. Tyto přirozené zdroje obvykle zásobují organismus potřebným množstvím vlákniny. Navíc obsahují celou řadu dalších, lidskému zdraví prospěšných látek. V potravinách rostlinného původu jsou obvykle obsaženy v přiměřeném množství a vyvážených poměrech.

• Při nadměrné konzumaci vlákniny (více než 60 g vlákniny za den) však může docházet k nadměrné plynatosti a zhoršenému vstřebávání některých prvků (vápník, hořčík, měď, železo, mangan, zinek).

Jednotlivé druhy (někdy i odrůdy) zeleniny se liší celkovým obsahem vlákniny, ale i zastoupením jednotlivých složek vlákninového komplexu.

Osemení jitrocele vejčitého

Jako zdroj viskózní vlákniny se využívá osemení jitrocele vejčitého (Plantago ovata). Pod označením psyllium se dodává jako léčebný přípravek (šetrné projímadlo), anebo se tato vláknina využívá v potravinářském průmyslu jako zahušťovadlo.

Kde je vlákniny nejvíce

Na vlákninu bohaté jsou např. černý kořen (významný podíl vlákniny tvoří inulin), hrášek, celer, pastinák, mrkev, ale také košťálová, listová, cibulová a plodová zelenina. Množství i složení vlákniny však ovlivňuje řada dalších faktorů, jako jsou půdní a klimatické podmínky stanoviště, výživa a hnojení, závlaha nebo také termín sklizně.

Opožděná sklizeň může sice vést k celkovému nárůstu obsahu vlákniny, ale dřevitý podíl je nežádoucí

Méně zralá zelenina většinou obsahuje méně vlákniny, převažuje v ní však obvykle viskózní vláknina. Ideální je sklízet zeleninu v optimální zralosti, neboť pozdní sklizeň může znamenat nárůst celkového obsahu vlákniny, ta bude ale tvořena vysokým podílem především ligninové (dřevité) složky, která je z hlediska lidské výživy nežádoucí.

Méně významný vliv na celkový obsah vlákniny v zelenině má její tepelná úprava. Může docházet jak k mírnému zvýšení, tak i k poklesu obsahu vlákniny. Působením tepla se do jisté míry může měnit struktura vlákniny, proto je vhodnější konzumace syrové, nebo jen lehce tepelně upravené zeleniny.

Dýňová polévka s hráškem. Obě suroviny jsou zajímavým zdrojem vlákniny.

Ze zeleninových druhů bohatých na vlákninu lze jmenovat např. (obsah vlákniny je uveden v závorce): černý kořen (5,3 %), zelený hrášek (5,2 %), pastinák (4,3 %), celer bulvový (3,7 %), topinambur (3,5 %), kapustu kadeřavou (3,3 %), hlávkovou (3,2 %) a růžičkovou (1,6 %), zelí hlávkové červené (3,1 %) a bílé (2,7 %), fazolky (3,0 %), mrkev (3,0 %), brokolici (2,8 %), vodnici (2,5 %), lilek vejcoplodý (2,3 %), řepu salátovou (2,3 %), tykve – např. velkoplodou (2,3 %), kedlubnu (2,2 %), špenát (2,1 %), zelenou papriku (1,9 %), květák (1,8 %), rajčata (1,5 %), suchou cibuli (1,4 %), okurky salátové (0,9 %) a salát hlávkový (0,9 %).

Foto autor

Související články

čekanka endivie eskariol salát trávení žlučník

Čekanka na pomoc žlučníku aneb hořké nemusí být jen tekuté

30. 12. 2020

Období konce roku na nás, na naši psychiku klade velké nároky. Krátký den, plná lednice a spíž. Málokdo je proti tomu imunní.

číst více

hlízy hrůbkování inulin sklizeň hlíz slunečnice topinambur topinambur výsadba

Topinambury lze sázet na jaře a na podzim, sklízet i v zimě

18. 11. 2020

Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, lépe využijí zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější.

číst více

hrách zahradní hrášek

Dobře dělá, kdo má hrášek na zahradě; je chutný a zdravý

2. 4. 2020

Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšířil do Evropy a brzy po objevení Ameriky si jej první kolonisté odvezli s sebou.

číst více

cukety fenykl košťáloviny mrkev osevní plán petržel rajčata střídání plodin

Kterými plodinami osít záhony zeleniny tři roky po sobě

16. 3. 2020

Při promýšlení, které druhy zeleniny pěstovat na zahrádce, se hodí plánovat hned tři sezony naráz. Přinášíme příklad osevního postupu.

číst více