Hojné hodování na sklonku roku a málo pohybu mnohdy zaviní, že se dostaví trávicí potíže. Bylinky a čaj zaberou téměř okamžitě.
Uděláme dobře, když si bylinky v podobě čaje nebo tinktury nyní dopřejeme pravidelně. Vždyť většinou nehledáme jen úlevu od momentální nevolnosti, ale chceme si po svátcích také trochu v těle uklidit.
Tinktury z bylinek mají blahodárné účinky na mnohé neduhy
Často se jako první pomoc používá máta. Navzdory svěží chuti není všelékem. Zejména kvůli obsahu mentolu nemusí při překyseleném žaludku přinést potřebnou úlevu, protože podporuje sekreci žaludečních šťáv. Mentol navíc tělo ochlazuje, proto je vhodnější ho používat spíše v letním období. Šetrnější volbou bude heřmánek.
Na výrobu čajů se používají nejrůznější směsi bylinek a koření
Mnohem více než jednotlivé rostliny se osvědčily bylinné směsi ze 3–5 rostlin. Po svátečních dnech jsou vhodné především ty druhy, které obsahují jako hlavní účinné složky:
Tyto látky pozitivně působí při poruchách trávení, současně podporují tvorbu a vylučování žluči, zmírňují nadměrnou fermentaci ve střevech a mají i antibakteriální účinky.
Ve stejném poměru smícháme nať zeměžluče, pelyňku pravého, řepíku a list vachty.
Pokud jsou potíže větší, popíjíme jeden šálek i během dne. Určitě se vyhýbáme těžké stravě, která obsahuje tuky, mléko, cukry v jakékoliv podobě a kávě.
Výborně poslouží směs ze stejných dílů nati řepíku, třezalky a dobromysli. Pozor na třezalku, kterou musí vyřadit lidé užívající psychofarmaka, warfarin a další přípravky na ředění krve, cytostatika a některé další léky. Dá se velmi dobře nahradit kořenem pampelišky, mochnou nátržníkem nebo čekankou.
Každý doma jistě najde kmín, koriandr a fenykl.
Fenyklový čaj velmi dobře působí na zažívací problémy. Má však výraznou chuť.
Fenykl pro svou aromatickou vůni bohužel řadě lidí nesedí. Velmi dobrou alternativou je kmín. Použít můžeme klasický kmín, který lze střídat s kmínem římským.
Říká se jí také indický šafrán. Zlepšuje průtok žluči a upravuje v těle hospodaření s tuky. Výrazně potlačuje řadu infekcí, protože patří mezi přírodní antibiotika. Přidáváme ji jako koření průběžně do polévek a jídel.
Pomáhá také na závěr hektického dne. Pijeme ji ideálně půl hodiny před spaním.
Kurkuma se řadí mezi přírodní antibiotika
V tomto období nás nepřestane obcházet nachlazení anebo na nás dolehne posváteční únava. Čím podpoříme vitalitu a imunitu? Kvalitním spánkem doplněným o osvědčenou hořkou bylinu, kterou je staročeský benedikt lékařský (Centaurea benedicta). Prospěšný je jak čaj, tak i tinktura.
Pokud nám čaj přijde nesnesitelně hořký, pomůže nám trošku citronové šťávy.
Z benediktu se připravují také kapsle anebo homeopatika. Při běžném dávkování nemá vedlejší účinky, ale ve větší dávce dráždí ledviny. Nesmí jej proto užívat těhotné ženy.
Léčivý Centaurea benedicta
Lihová tinktura se užívá 2x denně 15 kapek nalačno, anebo 1 hodinu po jídle. Účinná tinktura z benediktu a skořice má příjemnou chuť a navíc prohřívá organismus.
Příprava čaje:
Benedikt (z latinského benedictus = požehnaný), si určitě zaslouží častější použití. Vyniká řadou léčivých účinků, působí zejména protibakteriálně a protinádorově. Upravuje zažívání, především tvorbu trávicích šťáv a žluče. Užívá se při nemocech jater, dně a revmatismu, posiluje srdeční činnost a cévy.
Benedikt najdeme také pod názvem benedikt čubet, který pochází ze Středomoří. V našich podmínkách si jej můžeme vypěstovat na zahrádce. Zplaňuje jen výjimečně. Pěstuje se jako jednoletka. Vysévá se v dubnu do řádků vzdálených 35 cm. Dobře klíčí, posléze se musí vyjednotit. Dorůstá asi do 60 cm. Má bodlákovitý vzhled a žluté květy.
Nejlepší drogu získáme sběrem listů a mladých vrcholků před kvetením v červnu až srpnu. Semena se dají také použít.
Foto Shutterstock
V minulosti býval mnohde na plotně od podzimu v pohotovosti velký hrnec, ve kterém se máčely šípky. Občas probublaly varem.
Pravidelná, ale přiměřená zálivka semen a dostatek světla v intenzitě, která odpovídá teplotě prostředí, to jsou základní předpoklady pro úspěšné pěstování bylin od semínek.
Na přelomu září a října začínáme s přípravou bylinkové zahrádky na zimu. Na příští rok můžeme vysévat heřmánek, k zimnímu přirychlování přemístíme pažitku.
Pampeliška spolu s podbělem, prvosenkou jarní, sedmikráskou nebo plicníkem lékařským rozsvítí probouzející se louky, příkopy, břehy potoků, parky a zahrady.
Čajohybridy řežeme více (na 2–4 očka), abychom dostali krásné a dlouhé stonky. Floribundy grandiflory na 4–6 oček, floribundy na 5–7, polyanthybridy na výšku 30 cm, polyantky asi na 1/2 výšky, tj. 40 cm. Stromkové růže řežeme v zásadě stejně jako keřové.
