Jako dítěti mi tvrdili, že špenát je plný železa. Výpočetní chyba se provalila až mnohem později, takže mě od talířů špenátového protlaku s rozmíchaným vajíčkem vůbec nezachránila.
Zároveň si vzpomínám na jeden krásný teplý slunečný den, kdy babička prohlásila, že bude vařit špenát. Až do posledního okamžiku jsem doufala, že si to třeba rozmyslí, a že místo toho udělá něco jedlého. Naštěstí si to nerozmyslela, protože to, co jsem dostala na talíř, byla slast nejvyššího stupně. Vůbec to nepřipomínalo mně známé podoby špenáty. Tohle byl špenát čerstvý, jen krátce podušený, s patrnou strukturou listů, skvěle ochucený. Teprve potom jsem pochopila, proč z té prosté oznamovací věty, že k obědu bude špenát, měla tak velkou radost. Proto i já radostně a nadšeně oznamuju: Tentokrát bude špenát! Věřím, že u stolu nebudete žádné železné argumenty o jeho prospěšnosti potřebovat.
U zelené zeleniny by se vám vždycky měly rozsvítit červené vykřičníky v hlavě. Zelená zelenina, pokud má zůstat i po tepelné úpravě zelená a udržet si konzistenci, musí dostat jen rozumnou dávku tepla. U špenátu jde doslova o minuty, což se moc neslučuje se slovem dušení. Takže když v kuchyni padne rozhodnutí udělat dušený špenát, musí hned poté dojít na vzetí rozumu do hrsti.
Na 4 porce:
1 lžíce másla, 2 jarní cibulky, 400 g čerstvých špenátových listů (lze i baby špenát), 1 kelímek smetany na šlehání, 1–2 stroužky česneku, sůl podle chuti.
1. Špenátové listy zbavíme ve studené vodě nečistot, a pak je necháme dobře okapat na utěrce. Cibulky očistíme a nakrájíme nadrobno. Máslo rozehřejeme ve velkém kastrolu, přidáme cibulku, zasypeme špetkou soli a minutu podusíme, až cibulka změkne. Zvýšíme teplotu plotýnky na maximum a přilijeme smetanu. Necháme ji prudce, avšak kontrolovaně bublat, až zhoustne. Trvá to asi minutu, než krásně pokryje zadní stranu lžíce.
2. Snížíme žár plotýnky na střední výkon a do svařené smetany přisypeme v několika dávkách špenát. Další vždy hned, jak předchozí ztratí vlivem horka část svého objemu. Stále mícháme, aby se teplo dostalo ke všem listům. Za 2–3 minuty by měl být zcela změklý a zavadlý a omáčka opět zřídlá vlivem uvolněné tekutiny. Podruhé tedy zvýšíme výkon plotýnky a opět vodu odpaříme. Čím rychleji se nám to povede, tím líp.
3. Na závěr špenát dosolíme a přidáme rozetřený česnek podle chuti. Povaříme poslední minutu a co nejdříve podáváme, protože stání špenátu mu nijak neprospívá.
Věřím, že si snadno vybavíte nějakou krásnou bublaninu s cudnými dolíčky po vnořeném ovoci, zarovnanými v řadách jako vojáci. Tak přesně takovou bublaninu tentokrát vůbec nemám na mysli. Dříve se bublanina pekla z velmi řídké směsi vajec, mléka, cukru a ždibce mouky, takže připomínala spíš sladkou omeletu. Při pečení v troubě sice hodně vyskočí, naběhne a vyroste skoro až k okraji pekáčku, ale protože těsto neobsahuje vůbec žádné kypřidlo a není ani našlehané, po vyndání z trouby zase rychle splaskne. Nikdy nikdo o téhle bublanině neřekne, že je nadýchaná jako vánek. Pár bublin, boulí a pahorků s třešňovým středem však bublanině zůstane a přesně kvůli nim získala své jméno.
Třešňová Bublanina podle Florentýny
Na pekáček 20×30 cm:
4 vejce, 100 g hladké mouky (z toho polovinu můžete nahradit strouhankou), 50 g cukru krupice, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany na vaření, špetka soli, 20 g másla 250 g třešní, cukr moučka na posypání.
1. Vejce vyklepneme do misky, osolíme a rozkvedláme metličkou. Přilijeme mléko, přisypeme mouku a cukr a vymícháme řídké těsto. Nelekněte se nezvykle tekuté konzistence, kterou jste u těsta nejspíš ještě neviděli.
2. Těsto necháme 5 minut odpočinout, mezitím vyhřejeme troubu na 200 °C a polovinou másla vymažeme formu nebo malý pekáček. Do formy nalijeme těsto a rozprostřeme do něj třešně. Poklademe kousky zbývajícího másla.
3. Vložíme do trouby a pečeme 20–25 minut, až se celý koláč značně nafoukne – i uprostřed, nejen u okrajů – a na povrchu zezlátne. Čím silnější materiál pekáčku nebo formy, tím déle může pečení trvat, ale zhruba po 30 minutách bychom měli mít hotovo.
4. Podáváme nejlépe vlažné a posypané cukrem. Při chladnutí koláč postupně splaskne, ale nehledejte v tom vlastní chybu. Nafouknutý zůstává pouze horký.
Dobrou chuť!
Foto autorka
V červnu rajčata, papriky a další rostliny potřebují závlahu, přihnojování, vyvazování, vyštipování a ochranu proti chorobám a škůdcům.
Stále oblíbenější jsou dnes listové formy čekanky, tedy zelenolisté a červenolisté čekanky hlávkové neboli salátové.
Sklízíme jahody, ochutnáváme jahodové dobroty. Zbývá v červnu čas na jiné radosti ze zahrady? Určitě. Červen voní a je k pokoukání. Zážitky přinesou i výsevy, výsadby a péče o budoucí úrodu.
První se prozradily třešně. U nás ve vsi je jeden strom, plodící krásné, veliké třešně, které jsou lahodné od chvíle, kdy zčervenají snad studem, že jsou úplně první široko daleko. V době, kdy…
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
