Koláče, štrúdly, kompoty, pyré… Úrodu jablek využijeme na mnoho způsobů. Experimenty a netradiční recepty zpestří zásoby zavařeného ovoce.
Zajímavá a neobvyklá je jablečná marmeláda s růžovými lístky. Růže stolisté rozkvétají i koncem léta. Nemají už tolik květů jako v červenci, ale na přípravu marmelády budou stačit. Lístky růží jsou při sběru světle růžové, svařením a louhováním pustí krásně růžovou barvu a zesílí jejich aroma. Jablka dodají nakyslost, obě chutě a vůně se propojí, vzájemně zvýrazní a nepotlačí jedna druhou.
Také samotnou růžovou šťávu lze želírovat a konzervovat
Oloupaná, na kousky nakrájená jablka podlijeme trochou vody a rozvaříme. Pak je rozmixujeme na jemné pyré.
Růžové lístky zalijeme asi 400 ml vody a za stálého míchání krátce povaříme. Lístky varem ztratí barvu a svaří se na menší množství. Necháme vychladnout a vylouhovat několik hodin nebo přes noc. Postupně se voda z lístků zbarví dorůžova, přidáním špetky kyseliny citronové se barva zvýrazní. Lístky vymačkáme a vzniklou šťávu přecedíme přes sítko.
Zavařenina z jablek obarvená a ochucená výluhem z lístků růže
Čistou růžovou marmeládu bez jablek připravíme tak, že odměříme množství růžové šťávy, které jsme vylouhovali. Přidáme přiměřené množství želírovacího prášku a cukr podle chuti. Povaříme 5–8 minut a plníme do sklenic.
Smícháme s rozvařenými jablky. Za stálého míchání přidáme želírovací cukr a vaříme přibližně osm minut. Marmeládu nalijeme do horkých skleniček, uzavřeme, necháme chladnout, aby víčka vznikajícím podtlakem na těsno přilnula ke sklu.
Foto autorka
Rozumně sladký, ale především osvěžující ovocný koláč uspokojí i fandy zdravé výživy. Snadná příprava dává prostor i na varianty upravené podle naší chuti.
Lahodné, sladké a šťavnaté hrušky rychle dozrávají, a tak bývá málo času na všechny ty křížaly, povidla, kompoty, moučníky, kvas na pálenku nebo slané chuťovky se sýrem. Nabízíme dva recepty.
Ovocnou halvu dělám často, hodí se dětem do školy jako zdravá sladkost, na výlety, jako zdravé malé pohoštění nebo jen tak na mlsání. Kdykoliv ji dám na stůl, je vždycky první pryč.
Dobroslav Drobník ze Svojetic se podělil se čtenáři časopisu Zahrádkář o své zkušenosti s výsadbou, průřezem, sklizní a se zpracováním úrody. Šťávu konzervuje, zužitkuje i výlisky.
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.
