Dodejme, že stejně tak chudá je zahrada bez stromů. Stromy jsou jednou z největších hodnot velké, ale i malé zahrady. Proč?
Především tvoří třetí rozměr zahrady, vnášejí do plochy potřebné vertikály, jsou důležitým kompozičním prvkem.
Strom roste do své velikosti po desetiletí, někdy dává radost několika generacím, jindy však pod záminkou obnovy zahrady předčasně opouští místo, které by dokázal stínit další desetiletí.
Je to podobné rekonstrukci bytu po tetičce: Starý sektorový nábytek odvezeme na sběrný dvůr nebo s ním zatopíme a byt zaplníme jeho současnou obdobou. Ale co se starým příborníkem po prababičce? Nikam se nehodí, tak pojede taky… A přitom to byla výzva, nápověda beze slov a inspirace, kterou jsme nepochopili. Mohli jsme to vzít opačně hledat, co nového se ke starému hodí.
I některé staré ovocné stromy je dobré na zahradě při její obnově ponechat (přestože často již nedávají ovoce), neboť i stará vysokokmenná hrušeň, třešeň nebo jabloň skrývá mnoho půvabů.
Jednoduše řečeno – nebudeme litovat, jestliže řešení a využití zahrady podřídíme krásnému vzrostlému stromu. Můžeme tak vytvořit poměrně rychle zahradu s neopakovatelnou atmosférou. Vyplatí se dokonce už při plánování a budování nového domu respektovat stávající vzrostlý strom a umístění domu mu přizpůsobit. Mistři v tomto přístupu jsou severské národy včele s Finy.
Ovšem všeho s mírou. Pokud nám po tetičce zůstane byt zastavěný jen rozklíženým sektorem nebo zahrada k prasknutí napěchovaná zeravy a cypřišky, nejspíš uděláme dobře, když v kamnech zatopíme.
Až se neperspektivní minulosti budeme zbavovat, zkusme se sami něčeho podobného vyvarovat. Zkusme vymyslet něco, co přetrvá, co potěší nás i ty budoucí.
Než se rozhodneme strom koupit, dobře zvážíme, kam ho zasadíme, kolik místa mu můžeme nabídnout a jakého estetického účinku chceme dosáhnout. Většinou bývá postup zcela opačný: v zahradním centru spatříme strom „s obrovskými žlutými listy“ nebo strom „tak červený, že to svět neviděl“, strom, jehož jméno jsme nikdy neslyšeli a který jsme ještě nikdy neviděli (popř. viděli u všech sousedů) a netušíme, kam a proč ho umístit. Čert nám pak napíská, že s ním máme odejít.
Většina současných zahrad je poměrně malých, ani v nich by však stromy neměly scházet. Malá rozloha zahrady často umožní vysadit pouze jeden strom, popřípadě několik stromů nižších. O to pečlivěji bychom měli vybírat.
Při rozhodování, jaký strom zvolit, si ujasníme jeho účel
Chceme, aby nám poskytl soukromí před sousedy či sousední cestou? Nebo hledáme něco, co zakryje nevzhledné objekty za plotem, rozbije fádnost, vytvoří dominantu prostoru, nebo se naopak postará o klidné pozadí za pestřejší zahradní výsadbou? Bude tu strom pro náš odpočinek, úrodu ovoce nebo jako hnízdiště a útočiště živočichů?
Také krása stromu může mít mnoho tváří. Počítejme proto s jeho dospělým tvarem, barvou listů nebo jehličí, poznejme předem, zda nás potěší výraznými květy, plody, podzimním zbarvením, zelenou barvou i v zimě, strukturou větví a barvou borky v zimních měsících.
Je důležité si zjistit, jak rychle strom roste a zda mu budou podmínky konkrétní zahrady vyhovovat. Mysleme na to, že strom by se měl hodit ke stylu zahrady.
Pokud si s výběrem nevíme rady, je lepší se obrátit na odborníka. Sortiment stromů a jejich kultivarů není malý, nejlepší volbou se může stát dřevina, kterou neznáme.
Černý bez v roli osamělého stromu
Do malé zahrady můžeme použít například okrasné jabloně (široká skupina s různě barevnými květy, plody i listy), okrasné třešně, višně a slivoně (s bílými a růžovými květy, krásným podzimním zbarvením), některé hlohy a jeřáby (s plody zdobícími i v zimě), pyžamové javory (menší javory s atraktivní borkou) aj.
Pro menší zahrady jsou dobře využitelné i běžné ovocné stromy. Dobrá odrůda na správné podnoži a s přiměřeným nasazením koruny poskytne majitelům nejen ovoce, ale i pastvu pro oči.
Pokud je vaše zahrádka tak malá, že pro ni nejsou vhodné stromy, mohou je nahradit vyšší keře. Některé přirozeně odspodu vyholují, u jiných můžeme vzezření odhalených kmínků napomoci řezem. Docílíme toho, že keře vytvoří vyšší vertikální patro zahrady (s možností podsadby) a díky odhaleným spodním větvím budou působit jako mnohokmenné stromky.
Pro toto využití se hodí například javor ginala, dřín obecný, dřín květnatý a japonský, ruj vlasatá, bez černý, klokoč zpeřený, japonské a dlanitolisté javory, hlošiny, štědřence, šácholany, muchovníky aj.
Strom, který hodně pamatuje
Majitelé rozlehlých zahrad mohou ze stromů tvořit skupiny, stromořadí, hájky a lesíky, vysazovat solitérně i velké dlouhověké stromy, které se při dostatečném prostoru rozrostou do své plné krásy.
Pokud v místě, kde zahrada navazuje na krajinu, využijí domácí dřeviny (dle místa např. duby, buky, lípy, břízy, javory, borovice…), spojí svou zahradu s krajinou, což bude přínosem pro zahradu i pro krajinu.
Kresba autoři, foto autoři a archiv autorů
Keře, velmi pestrá skupina dřevin, nabízejí rozmanité využití v různých zákoutích zahrady i poblíž domu.
V přírodním nebo přírodně působícím prostředí vždy poutají velkou pozornost ty prvky, které vybudoval člověk. V krajině jsou to domy a jiné stavby, v zahradě například pergola či mobiliář.
Ačkoliv předzahrádka může doladit vzhled domu, být jeho vizitkou a také prostorem, který vítá příchozí a zdraví kolemjdoucí, stává se někdy kamenem úrazu.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
